"Označení Alternativy pro Německo (AfD) za krajně pravicovou stranu je politicky motivované a je vážnou ránou pro německou demokracii. V aktuálních průzkumech vede AfD jako nejsilnější politická síla. Spolková vláda je ve funkci už jen čtyři dny, zpravodajská služba navíc aktuálně nemá ani prezidenta. AfD se bude proti těmto pro demokracii nebezpečným pomluvám i nadále právně bránit," cituje deník Bild z pátečního prohlášení spolupředsednického páru strany Tino Chrupalla a Alice Weidelová.

Slovo si vzal také šéf bavorské organizace strany Stephan Protschka, který v rozhovoru pro Bild rozhodnutí Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV)  zlehčil. "AfD je nejsilnější stranou, počet našich členů letí vzhůru. Je to další pokus o diskreditaci AfD," prohlásil Protschka. Narážel přitom na dubnový průzkum agentury Forsa, podle kterého se AfD těšila 26procentní podpoře, zatímco pro konzervativní unii CDU/CSU vedenou Friedrichem Merzem se vyslovilo 24 procent respondentů. 

Předsedkyně berlínské organizace AfD Kristin Brinker se na sociální síti X vyjádřila následovně:  "Postup Spolkového úřadu pro ochranu ústavy je vysoce nebezpečný. Vnitřní zpravodajská služba, tedy vládní instituce, zasahuje do demokratického formování veřejného mínění s cílem zlikvidovat největší opoziční stranu. Takový postup se obvykle vyskytuje jen v autoritářských systémech - a vyvolává otázku, v jakém stavu se nachází německá demokracie."

Beatrix von Storch, místopředsedkyně poslaneckého klubu AfD v Bundestagu, reagovala na rozhodnutí BfV ostrou kritikou. "Sesazená vláda, která je za dva dny definitivně mimo úřad, označuje opozici za extremistické nebezpečí pro demokracii. Spolkový úřad pro ochranu ústavy je vládní institucí. V tuto chvíli tedy podléhá stále ještě vládě, která už byla odvolána. Paní Faeserová je nyní pouze ve funkci v demisi. Ano. Demokracie je v ohrožení. Kvůli těmto antidemokratům, kteří chtějí zakázat nejsilnější politickou sílu v zemi."

Obdobně reagují i zemští poslanci strany. "Je smutné sledovat stav demokracie v naší zemi, když tradiční strany nyní používají nepolitické a sporné prostředky proti nejsilnější opoziční straně," řekl Anton Baron, poslanec AfD v zemském parlamentu Bádenska-Württemberska.

"Bezpečnostní riziko pro demokracii"

"AfD se změnila v jisté bezpečnostní riziko pro demokracii. K tomuto závěru jsme dospěli po intenzivním a zevrubném odborném zkoumání," uvedla kontrarozvědka ve svém prohlášení. BfV se přitom odkazuje i na rozhodnutí správních soudů v Severním Porýní-Vestfálsku, které opakovaně potvrdily oprávněnost sledování strany. "Indicie se potvrdily a v podstatných částech se staly jistotami," dodal úřad.

Strana podle úřadu prosazuje etnický koncept "pravého Němce", který diskriminuje celé skupiny obyvatel, zejména ty s migračním původem. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová k tomu uvedla, že "AfD jedná s občany migračního původu jako s Němci druhé kategorie". Rasistické a islamofobní výroky, které podle ní zástupci AfD pravidelně pronášejí, prý potvrzují extrémistický charakter této strany. Dále zdůraznila, že na závěrečnou zprávu nebyl vyvíjen žádný externí politický vliv.

AfD dlouhodobě čelí kritice za své postoje k migraci, islámu, menšinám i za relativizaci nacistické minulosti Německa. Právě kvůli těmto postojům sílí ve veřejném prostoru i mezi některými poslanci Spolkového sněmu volání po jejím úplném zákazu. K takovému kroku by musel přistoupit Spolkový ústavní soud, což je však podle odborníků málo pravděpodobné. 

Politolog Hajo Funke sice uvedl, že AfD splňuje důležité kritéria pro zákaz, protože směřuje proti lidské důstojnosti. Zároveň však upozornil, že samotný proces zákazu by trval dva až čtyři roky. Profesor Klaus Ferdinand Gärditz, ústavní právník z Univerzity v Bonnu, soudí, že zákaz by byl právně možný, ovšem i on zdůraznil pečlivé zvážení politického hlediska.

Druhá nejsilnější strana

AfD se v posledních volbách vyšvihla na druhou příčku v počtu mandátů. Zatímco v západní části Německa zůstává její podpora omezená, na východě - v Durynsku, Sasku či Sasku-Anhaltsku - je jedním z hlavních politických hráčů. V těchto spolkových zemích ji už delší dobu místní kontrarozvědky vedou jako extremistickou.

Již loni v říjnu někdejší šéf BfV Thomas Haldenwang avizoval, že do konce roku úřad představí nové hodnocení AfD. K tomu ale došlo až nyní. Strana se dlouhodobě brání, že je pouze alternativou k tzv. "starým stranám" a že její kritika imigrace či Evropské unie je legitimní součástí demokratické debaty.

Rozhodnutí kontrarozvědky každopádně posiluje pozici těch, kteří tvrdí, že AfD už překročila čáru mezi kritikou a extremismem. V právním státě však platí, že i takto závažné hodnocení musí být podloženo rozsudkem - o případném zákazu by tak rozhodoval Spolkový ústavní soud. Aktivistické organizace i část veřejnosti mezitím vyzývají k občanské ostražitosti. Nejde prý jen o jednotlivé výroky nebo programové body AfD, ale o systematické podkopávání základních demokratických principů.