V Česku existuje více než šest tisíc obcí a přes 61 tisíc obecních zastupitelů. A zatímco ve větších městech voliči vybírají z několika kandidátek, v menších obcích - upozorňují autoři analýzy - bývá kandidátů stejně jako míst v zastupitelstvu. A nejen to: "V téměř dvou tisících obcí je jen jediná kandidátka - za plentou už člověk nemá koho vybírat, může jen potvrdit seznam," píší autoři analýzy.

Prakticky to znamená, že víc než 700 tisíc lidí žije v systému, kde jejich hlas nijak neovlivní složení místního zastupitelstva. "Obce s jedinou možností volby najdeme po celé republice. Nejčastěji se nacházejí v Plzeňském a ve Středočeském kraji, kde se to tyká čtyřiceti procent obcí. Situace není dobrá ani v Jihočeském, Královéhradeckém kraji a na Vysočině, kde absentuje volba v každé třetí obci," uvádějí výzkumníci.

Autoři analýzy upozorňují, že pro těchto pět krajů jsou typické malé obce: "Přes osmdesát procent jejich obcí má méně než tisíc obyvatel, zbylé kraje mají takových obcí mezi 47 a 72 procenty."

Další pozoruhodný prvek komunální politiky spočívá v tom, že čtyři z pěti současných zastupitelů napříč republikou jsou nezávislí. "Za posledních šest komunálních voleb narostl jejich počet z 38 tisíc až na 65 tisíc a nahradili zastupitele ze všech politických stran. Počet obyvatel reprezentovaný politickými stranami ale neklesl tak výrazně - je to proto, že straníci získávají mandáty hlavně ve větších obcích," stojí v analýze.

Levice mizí i z komunálu

A pokud jde o vývoj zastoupení jednotlivých politických stran v komunální politice, i zde je patrný sešup tradiční levice - počet zastupitelů KSČM a ČSSD totiž stabilně ubývá. Za posledních dvacet let levice přišla o devět z deseti svých mandátů v komunální politice.

Což je dynamika, která se musí zákonitě promítat i do její podpory na centrální úrovni. "Komunisté mizí stabilně už od roku 2002. Sociální demokraté si drželi více zastupitelů od roku 2002 do roku 2010. Pak přišel mírný pokles o 18 procent  v roce 2014 a kritický pokles v roce 2018, kdy přišli o polovinu svých zbývajících zastupitelů," uvádí analýza.

Podpora levice podle autorů dokumentu klesá ze dvou důvodů. "Čím dál méně lidí za ni kandiduje, zároveň jsou méně úspěšní ve volbách. Počet kandidátů KSČM klesl na čtvrtinu, u ČSSD na šestinu původního stavu. Jejich úspěšnost se propadla podobně. Zatímco v roce 2002 získal mandát každý čtvrtý kandidát, v posledních volbách to bylo jen šestnáct procent u ČSSD a marginálních šest procent u KSČM," uvádějí výzkumníci.

Levice navíc chřadne kvůli absenci generační obměny. "Průměrný věk kandidátů do obecních zastupitelstev je 47,6 roku. U ČSSD je to o pět let víc, u KSČM dokonce o 14 let. Znamená to, že levicové kandidátky stárnou a mladí nepřicházejí."

Klasické formace situované v politickém středu a napravo od něj, tedy lidovci a ODS, sice mírní úpadek tradičních stran, přesto i jim zastoupení v komunální politice výrazně klesá. "KDU-ČSL má i tak nejvíce obecních zastupitelů, v posledních volbách jich získala více než pět procent, ODS pak 3,6 procenta," vypočetli autoři analýzy.

ANO je městská strana

Rozbor PAQ Research zahrnuje ještě jednu perspektivu, neboť nezávislí mají sice většinu mandátů, ale reprezentují jen asi polovinu populace. Důvod je prostý: politické strany mají víc zastupitelů ve středně velkých a velkých městech

V tomto ohledu z materiálu plyne, že se z hnutí ANO postupem času stala jasně městská formace. Totéž platí dlouhodobě o občanských demokratech. Obě strany disponují sice jen třemi procenty zastupitelů, každá z nich ale zastupuje víc než deset procent obyvatel.

"Ve městech od osmi do dvaatřiceti tisíc obyvatel," píše se v dokumentu, "má ANO téměř pětinu všech zastupitelů, ve větších městech až po Brno bere dokonce až třetinu. V Praze má relativně víc zastupitelů koalice SPOLU a Piráti, i v městských částech Prahy má ale ANO výraznou komunální sílu."

Pokud jde o ODS, ta byla už ve volbách v roce 2002 stranou s větším úspěchem ve městech než v menších obcích, i když i tam měla zastupitele. "Dnes už slaví větší úspěchy jen ve větších městech. Od voleb v roce 2010 postupně ztratila relativně více mandátů v obcích pod 8000 obyvatel."

Lidovce zachraňuje venkov

Pokud pomineme nezávislé kandidáty, kteří v posledních komunálních volbách brali v menších obcích a maloměstech pod osm tisíc obyvatel až 84 procent všech mandátů, pak tady jsou úspěšní zejména lidovci - mají celkem 2560 zastupitelů.

"Lidovci bodují zejména díky Moravě, kde mají dvě třetiny svých mandátů. Ve velikostní struktuře jsou nejkonzistentnější - od nejmenších sídel po menší města dosahují dvou- až sedmiprocentního zastoupení," uvádí analýza.

A ještě jedna zajímavost: "KDU-ČSL dlouhodobě drží pozice proti nezávislým a zvládá i generační obměnu. Od roku 2010 jim v malých obcích klesl počet zastupitelů jen o necelou pětinu, zatímco u jiných stran v průměru až o polovinu. Průměrný věk kandidátů KDU-ČSL je 47,6 let - tedy přesně celorepublikový průměr."

A právě díky této stabilitě je KDU-ČSL od roku 2014 nejúspěšnější českou stranou podle počtu obecních mandátů. "Kvůli slabším výsledkům ve středních a větších městech jsou však až třetí nejsilnější stranou podle počtu zastupovaných obyvatel - za ANO a ODS," uzavírají analytici PAQ Research.