Rekonstrukce mezonetu v brněnské Masarykově čtvrti byla velkou výzvou. Byt musel projít kompletní proměnou, aby splňoval specifické požadavky klienta. Hlavním cílem bylo co nejvíc zvýšit strop v hlavní obytné části a prostor navrhnout tak, aby byl vzdušný a propojený. Prostupnost světla byla důležitou složkou i kvůli zvoleným materiálům a barvám, které mohou působit spíše těžším dojmem. 

Nemovitost získala vyšší stropy díky půdním nadezdívkám a snížení podlahy. Následně tak vyniklo podkroví, které je považováno za jednu z nejcennějších částí bytu. Architektka Iveta Křížová ze studia Dodetailu sobě i stavařům přidělala pořádný kus práce, když kompletně nahradila i celý krov. Pomocí materiálů a oblých tvarů také pomyslně propojila všechny bytové zóny, které se nesou ve funkcionalistickém a glamour stylu. 

S výraznou rekonstrukcí chce zabojovat v soutěži Interiér roku, kde se svými realizacemi soutěží architekti a interiéroví designéři z Česka i Slovenska. Výherci všech kategorií budou známi 29. dubna. Ceny budou předány v pražském Centru současného umění Dox jako vrcholný bod mezinárodního kongresu o bydlení, designu a architektuře Living Forum, který má letos téma Odvážné interiéry zítřka.

Oblé tvary a kovové schodiště

Specifikem bytu je jeho rozdělení na soukromou a pracovní část. V druhém nadzemním podlaží se nachází technické prostory a velkorysá reprezentativní pracovna pro příjímání návštěv a klientů. Návštěvní prostory zdobí převážně dřevěný nábytek oblých tvarů s kovovými prvky. Doplňky, dekorace a sedací soupravy se nesou v odstínech hořčičné a zlaté barvy.

Malá kuchyňská a úložná část v jemné pudrové barvě prostor změkčuje a je důležitá pro funkčnost místnosti. Vzhledem k tomu, že horní část je určena pouze pro vlastníka bytu, bylo nutné u pracovny vybudovat dostatečné zázemí pro hosty, tedy toaletu a malou kuchyňku.

Mezonet propojuje ocelové schodiště, které přináší moderní nádech a zajímavě kontrastuje s ostatními výraznými kovovými prvky. 

Chytře řešená stěna

V horním, respektive třetím patře se rozprostírá hlavní prostor, kde hraje prim nosná dřevěná konstrukce. Místnosti působí větším dojmem díky tomu, že předěl mezi obytnými částmi tvoří nábytková stěna z ořechové dýhy, která nesahá až ke stropu. Nejvíc světla se do bytu dostává z terasy, na kterou lze vstoupit z obývací části. 

Barevnou kombinaci hořčičné, vínové a zlatavé barvy lze vidět nejen na nábytku a doplňcích, ale také na podlaze a stěnách. Podlaha z nově litého teraca, kterou zkrášlují střípky žlutého a červeného kamene, byla zvolena kvůli kontrastu s masivním dřevěným nábytkem.

Mezi nejvýraznější kusy nábytku patří úložná stěna oddělující funkční zóny a jídelní stůl s výraznými nohami válcovitého tvaru, nad kterým visí designový světelný prvek připomínající planety. Se stěnou koresponduje kuchyňská linka skládající se z klasických i vysokých skříněk. 

Soukromí roli nehraje

Neobvyklé je především řešení koupelny, které odpovídá spíše butikovému hotelu. Volně stojící vana se nachází za zdí u schodiště a blízko manželského lůžka. Aby prostor působil větším dojmem, záchod i sprchový kout je oddělen pouze skleněnou stěnou, přičemž prostor s toaletou jde uzavřít. Vzhledem k tomu, že majitel byt obývá sám, nebylo nutné hledět na soukromí.

Tento způsob oddělení koupelnové části architekti i interiéroví designéři využívají čím dál častěji. Obývání bytů a fungování v nich se tak v průběhu let mění. Skleněné stěny se často využívají například v Japonsku, a to i u veřejných toalet, kde však využívají skla, která se po stisknutí tlačítka plně zabarví.