"Účet za Fialovo hrbení v Bruselu? Až 90 tisíc korun ročně na domácnost! Příští vláda musí ETS 2 zrušit od základu. Žádné zmírňování a žádné vzdávání se boje, jak navrhuje (ministr životního prostředí) Petr Hladík," pronesla nedávno předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová.

Emisní povolenky mají svojí vyšší cenou za fosilní paliva motivovat Evropany k přechodu na ta méně čoudící, méně škodlivá. Zelené odpustky - které budou muset od roku 2027 nakupovat dodavatelé fosilního benzinu, nafty, zemního plynu a uhlí - prodraží firmám a domácnostem tankování a vytápění domů a bytů ročně řádově o několik tisíc korun. 

Ale může to být i mnohonásobně víc. To dnes nikdo přesně neví. Jak tedy přišla exministryně financí Schillerová k sumě "až o 90 tisíc za rok"? "Jedná se o interní propočty, opřené o veřejné zdroje - například studii Trinity Bank," odpověděla Schillerová na dotaz Aktuálně.cz. 

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda označuje roční zdražení účtů za paliva u jedné domácnosti o 90 tisíc korun za politicky trochu zveličené, nikoli však nereálné. 

Ostatně ekonom Kovanda není žádný "troškař" a jeho analýzy, vycházející ze studií některých univerzit, uvádějí také závratně vysoké sumy zdražení, které může po zavedení systému povolenek (ETS 2) nastat. I když některé jednoduché kalkulačky, například na webu Kurzy.cz, uvádějí výrazně nižší emisní zdražení než hlavní ekonom Trinity Bank. 

Kovanda totiž došel při zohlednění počtů domácností vytápějících plynem a uhlím k růstu ceny pohonných hmot a vlivu na celkovou inflaci v částce 83 tisíc korun, což je vážený průměr, vycházející z ceny povolenky kolem 250 eur za tunu oxidu uhličitého. To je podle některých studií očekávatelná cena povolenky v období kolem roku 2030. 

"Logicky se tihle lidé přeorientují na jiné vytápění, ale pro desítky tisíc seniorů, kteří žijí třeba na vesnicích, z toho může být sociální problém," komentuje svá čísla Kovanda. 

O kolik mohou prodražit emisní povolenky roční spotřebu pohonných hmot a zemního plynu k vytápění

(středně velký rodinný dům se spotřebou 11 MWh plynu ročně, vůz na benzin 6,3 litrů/100 km, 15 tisíc km ročně)

Na opačné straně je kalkulace z dílny ministerstva životního prostředí. Úřad ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyčíslil zdražení podle ceny povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého na tři koruny u litru benzinu či nafty, o 200 korun za každou MWh spotřebovaného plynu a 300 korun za každý metrák uhlí. V součtu se jedná řádově o tisíce korun za rok. 

Hladík tvrdí, že Česko dělá při vyjednávání v rámci Evropské unie vše pro to, aby cena povolenky nerostla nad hranici nad 45 eur za tunu. A stát chystá kompenzace pro ohrožené domácnosti. Zastavit ani odložit směrnici - jejíž základ položil v roce 2019 Andrej Babiš schválením Green Dealu a nynější vláda Petra Fialy ODS pak odhlasovala v roce 2023 -, už však nejde.

Členské země EU musejí směrnici transponovat do svých zákonů, pokud nechtějí riskovat sankce ze strany Evropské komise, žalobu k Soudnímu dvoru EU a hrozbu vysoké pokuty.

Zkrátka teď vše záleží na tom, za jak vysokou nebo nízkou cenu se budou povolenky po jejich startu od roku 2027 prodávat. Prodávají se na volném trhu a je to jak na burze: roste poptávka - firmy vypouštějí hodně tun oxidu uhličitého, a tedy musejí povolenky nakupovat - a tím pádem roste i cena. 

V případě klesajícího zájmu o povolenky - když více firem emise naopak šetří - jejich cena klesne. První z obou variant je však pravděpodobnější.

Zdražení se odvine také od toho, jakou má ta která domácnost spotřebu plynu a uhlí k vytápění a kolik kilometrů ročně najede "fosilním" autem. 

Jiní ekonomové a experti z energetického oboru nad výpočty z dílny hnutí ANO trochu kroutí hlavou. Server Peníze.cz. roční celkové zdražení (v součtu u pohonných hmot a plynu či uhlí) až o 90 tisíc nebo i více korun připouští také. Pokud by ovšem cena povolenky vyšplhala až k 250 eurům, což je podle serveru ale extrémní odhad.

Až tu bude někdo vládnout s Marťany

Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň soudí, že zdražení o 90 tisíc ročně je málo pravděpodobný extrém. Pravděpodobnější je, že by tu už v takové době někdo vládl s Marťany.  

"Zcela vylučitelné to bohužel není. Pokud může EU nařizovat ekologické cíle neslučitelné se současným vědeckým poznáním, může nakonec dát k dispozici tak málo povolenek s tak vysokou cenou, že je to neslučitelné se současným vědeckým poznáním o hustotě Marťanů ve vesmíru," vyjádřil se Bartoň.

Jsou tu i další odhady ekonomů. Například hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek se na základě statistických spotřeb průměrné domácnosti a ceně povolenky 45 eur (62 eur po započtení inflace po 5 letech od stanovení parametrů směrnice) dopočetl k ročnímu zdražení o 6 až 7 tisíc korun. 

"Samozřejmě v případě málo zateplených domů, kotlů na uhlí nebo vysokého nájezdu kilometrů mohou být náklady výrazně vyšší," připomíná ekonom Marek.

Realita? Kolem 14 tisíc za rok. I to je ale moc

Expert v oblasti energetiky a ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer soudí, že zdražení až o 90 tisíc korun za rok by mohlo nastat u domácnosti, která ročně najede svým spalovacím vozem okolo 25 tisíc kilometrů a bydlí ve větším domě, vytápěném plynem, ale to ještě v případě, že by cena povolenky vyšplhala k ceně okolo 375 eur za tunu oxidu uhličitého. 

A jaké je podle Macenauera reálné zdražení? "Běžná typová domácnost s nájezdem okolo 15 tisíc kilometrů ve středně velkém domě a při ceně povolenky okolo 100 eur, což je očekávaná cena pro rok 2040, si za rok připlatí okolo 14 tisíc korun. Je to i tak velká částka, vzhledem k tomu, o jak nepatrných nákladech se jindy vedou líté boje," uvedl Macenauer pro Aktuálně.cz.