Nová odbavovací hala na pražském hlavním nádraží vznikla na sklonku 70. let. Od té doby jí denně projdou desetitisíce cestujících. V roce 2023 dostala novou podobu, tedy alespoň na papíře. Návrh na přestavbu zahrnoval zboření části ikonické haly. Na místě měla vzniknout dřevěná pergola za dvě miliardy korun.

Počítal s tím návrh dánských architektů, který uspěl v architektonické soutěži vypsané Správou železnic, Prahou a pražským dopravním podnikem. Jenže narazil na odpor. Proti se postavil například Klub za starou Prahu i veřejnost v petici. A rozhádaly se i další instituce.

Na konci roku 2023 nastal problém. Hala se doslova přes noc stala kulturní památkou. V databázi se objevila tři dny po zveřejnění vítězného návrhu. "Ministerstvo kultury opakovaně deklarovalo, že nová budova hlavního nádraží v Praze je kulturní památka," uvedlo tehdy ministerstvo kultury. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy postup památkářů označil za zmatečný.

Podle ministerstva se na halu totiž vztahuje ochrana, která náleží například secesní Fantově budově nádraží, jehož má být přístavbou. Tato část nádraží je památkově chráněna již od roku 1958. 

Náhlé prohlášení haly za památku ale přesto vzbudilo velké emoce. Došlo i na silná prohlášení na adresu památkářů. "Z mého pohledu jde o zjevné zneužití pravomoci úřední osoby a budu v této věci podávat trestní oznámení, protože opravdu není možné takhle dělat ostudu hlavnímu městu Praze v mezinárodních architektonických soutěžích," uvedl tehdy pražský radní pro dopravu Zdeněk Hřib. Památkáři podle něj o ochraně rozhodli, aniž by měli jakýkoliv důvod. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, Hřib trestní oznámení ani více než rok a půl od svého oznámení nepodal.

"Nechal jsem se přemluvit Petrem Hlaváčkem a Správou železnic a zatím jsem trestní oznámení nepodal s tím, že nejdřív dáme šanci mírovému řešení," uvedl na konci června pro Aktuálně.cz. O jaké mírové řešení přesně jde, ale prozradit nechtěl. "Doporučuji probrat aktuální stav se Správou železnic," uvedl pouze. Ta však ani po více než týdnu a urgenci na otázky redakce neodpověděla.

Sdílnější ovšem byl náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček (za STAN). Správa železnic, která halu vlastní, podle něj v březnu loňského roku podala žádost o určení, zda jde skutečně o kulturní památku. A začátkem letošního června ministerstvo kultury opět rozhodlo, že o památku jde. Správa se opět odvolala. "Z mého pohledu je to pořád v procesu a řízení skončeno nebylo," říká Hlaváček. Pokud by se nakonec rozhodlo, že hala kulturní památkou není, může se začít bořit. Zatím to ale možné není.

Nádražní hala přitom stále v katalogu památek figuruje. Pořád tedy není jasné, zda a jak bude stavba pokračovat. Nejpravděpodobněji se jeví střední cesta, tedy kompromis, který bude respektovat, že jde o památku. Nakolik se upravený projekt bude lišit od původního návrhu, také dosud není dohodnuté. Na stole to vše má vítězné architektonické studio.

"Osobně si myslím, že to jsou slušní architekti, je to jeden z důvodů, proč byli vybráni. A mají teď všechny informace a za úkol na to reagovat. Myslím, že mají schopnost najít kompromis," říká Hlaváček. "Ano, připomínky jsme obdrželi a těší nás velký zájem o projekt," potvrdila pak pro Aktuálně.cz ředitelka studia Greta Tiedje.

Dánské architektonické studio Henning Larsen o památkové hodnotě haly ví. A jak před více než rokem uvedla ředitelka, na projektu pracují i poté, co byla stavba prohlášena za památku. "Zůstáváme otevřeni dolaďování našeho projektu na základě konstruktivní zpětné vazby a vyvíjející se situace," uvedla dříve Tiedje pro Lidové noviny.