Ani v případě vítězství to navíc proevropská Strana akce a solidarity (PAS) nemusí mít jednoduché. Po posledních volbách v roce 2021 sice složila jednobarevnou vládu, nyní po pandemii covidu-19 a začátku války na sousední Ukrajině, která do země přivedla statisíce uprchlíků a odstartovala energetickou krizi, ale po volbách takové štěstí mít nemusí. Tehdy šlo navíc o předčasné volby poté, co v roce 2020 odstoupil premiér a parlamentu se nepodařilo sestavit novou vládu.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že souboj o 101 míst v jednokomorovém moldavském parlamentu bude velmi těsný. Ve volbách se jako dva hlavní soupeři střetnou proevropská PAS proti koalici několika proruských stran Vlastenecký volební blok socialistů, komunistů, Srdce a budoucnost Moldavska.

Z průzkumu agentury iData z počátku měsíce přitom vyplývá, že se tato dvě největší politická uskupení v počtu příznivců lišila pouze v řádu statistické chyby (okolo 35 procent). Do parlamentu by se dostala také Naše strana (PN) a Alternativa s osmi procenty.

Spirála mlčení

Jak v příspěvku na sociální síti Facebook upozorňuje moldavský analytik a expert na ruský vliv Valeriu Pasa, roli ještě může hrát takzvaná spirála mlčení, tedy situace těsně před volbami, kdy velká část voličů nechce říci, koho budou volit. "Někteří respondenti odmítají říct, koho budou volit, někteří pak dokonce lžou," vysvětluje.

Souvisí to podle něj s loňskými prezidentskými volbami, konanými společně s referendem o vstupu do Evropské unie. Ty tehdy těsně vyhrála prezidentka Maia Sanduová a lidé rozhodli o tom, že se chtějí stát členy současné sedmadvacítky. Volby ale zasáhla silná dezinformační kampaň a někteří občané se tak podle experta mylně domnívají, že je v Moldavsku diktatura a lidé mohou být pronásledováni za to, že nepodporují vládu.

Faktorů, které mohou zářijové volby rozhodnout, je více. Například Moldavané žijící v zahraničí, kterých v minulých volbách hlasovalo něco přes sto tisíc. Do voleb se ovšem mohou zapojit i obyvatelé odtrženého separatistického Podněstří, výrazně podporovaného Ruskem. Většina z nich má totiž kromě podněsterského ještě minimálně moldavský pas a ve volebních urnách se tak mohou objevit desetitisíce dalších hlasů z tohoto regionu.

Třetina voličů pak navíc podle průzkumů ještě neví, pro koho budou hlasovat.

Je také otázkou, jak silně se budou kormidlem směrem na východ snažit otočit stratégové z Kremlu. Zatímco současná proevropská moldavská vláda řeší čím dál těsnější integraci s EU, Rusko si podle všeho svého bývalé spojence nenechá bez boje odejít směrem k Bruselu.

Dokazuje to nejnovější investigace moldavského webu Ziarul de Garda. Autoři textu publikovaného na začátku září zjistili, že na TikToku a Facebooku šíří stovky tisíc účtů s falešnými identitami ruskou propagandu, organizovanou blokem aktivistů instruovaných oligarchou Ilanem Šorem z Moskvy.

"Zloděj století" Ilan Šor

Oligarcha a politik narozený v Izraeli a bývalý starosta města Orhei Ilan Šor žije od roku 2019 v Rusku. Soud jej v minulosti odsoudil v nepřítomnosti na 15 let vězení za účast na bankovním podvodu, v Moldavsku známém jako "krádež století".

Hovoří se o něm ale také jako o šedé eminenci, která i na dálku hýbe různými politiky i veřejným míněním. V Moskvě Šor v červenci pořádal sjezd, na němž prohlásil, že spojení s Ruskou federací je pro Moldavsko jedinou spásou a že země by se neměla snažit být na ní nezávislá.

Novinářka Natalie Zaharescuová se před loňskými volbami pod falešnou identitou do Šorovy sítě úspěšně infiltrovala. Hned čtyři dny po druhém kole prezidentských voleb se jí ozvalo telefonní číslo, ze kterého jí neznámý hlas diktoval, koho má volit, s tím, že jí děkuje za účast, a nabídl jí bezplatné školení sociálních sítí - postupně pak přicházely další nabídky školení práce s TikTokem a Telegramem, například jak ovlivnit algoritmy sítí k získání co největšího dosahu.

Expert Valriu Pasa také uvádí, že již nyní detekuje desítky tisíc falešných videí zveřejněných na TikToku denně.

Agentura Reuters v srpnu napsala, že měl Šor obyvatelům Moldavska nabídnout platby za to, že budou demonstrovat proti vládě. Účastníci by si díky tomu mohli vydělat až 60 tisíc korun, což je podle Trading Economics skoro trojnásobek průměrného platu v zemi.

Úřady bojují, Rusko straší bruselskou okupací

Moldavské úřady se na hrozbu snaží reagovat, v pondělí například uvedly, že provedly 250 razií, při nichž zadržely 74 lidí v rámci vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Agentura Reuters pak citovala prezidentku Maiu Sanduovou, která obvinila Moskvu z toho, že utrácí stovky milionů eur ve snaze volby ovlivnit.

Stranou se už nedrží ani ruská zahraniční rozvědka SVR, která na svém webu uvedla, že jsou "bruselští evropští byrokraté odhodláni udržet Moldavsko v souladu se svou rusofobní politikou a plánují to udělat za každou cenu, včetně nasazení vojsk a faktické okupace země".

Podle ní členské státy NATO soustřeďují své ozbrojené síly v Rumunsku poblíž moldavských hranic, v ukrajinské Oděské oblasti se připravuje vylodění a do města už údajně měli dorazit francouzští a britští vojáci.

Evropští lídři přitom koncem srpna dali najevo, že je západní a proevropská orientace Moldavska důležitá i pro ně. Francouzský prezident Emmanuel Macron spolu s německým kancléřem Friedrichem Merzem a polským premiérem Donaldem Tuskem tehdy do Moldavska přijeli a proevropské směřování země podpořili.

Moldavsko obývá zhruba 2,5 milionu obyvatel, je to vnitrozemský stát mezi Ukrajinou a Rumunskem. Podle dat mezinárodních organizací jde o nejchudší zemi Evropy, ekonomika země je silně závislá na zemědělství.

Už od roku 1990 má Moldavsko problém s průmyslovým územím východně od řeky Dněstr, takzvaným Podněstřím, které jednostranně vyhlásilo nezávislost. Separatisty tehdy aktivně podpořili ruští vojáci, dodnes se tam nachází jedna z největších ruských vojenských základen.