Během jediné noci na jaře roku 1975 nechali českoslovenští veterináři vystřílet největší v zajetí chované stádo žiraf na světě. Důvod nemilosrdného usmrcení zvířat, která byla do té doby chloubou zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem, však úřady nikdy oficiálně neobjasnily.

"Nechali je postřílet. Jednalo se o žirafy Rothschildovy, zvířata dovezená z Afriky, a jejich mláďata a o žirafy síťované, ty byly březí. Impuls k tomu dal jeden z veterinářů zahrady, který měl podezření. Kontrolu provedli i další veterináři. Nemoc však nikdy nebyla skutečně potvrzena," popsal nedávno v souvislosti s výskytem slintavky a kulhavky na Slovensku a v Maďarsku mluvčí dvorské zoo Michal Šťastný.

Akce se uskutečnila v noci a prováděli ji myslivci. Mrtvoly zvířat mířily do spalovny v Žichlínku. "Dvorská skupina žiraf byla tehdy největší mimo Afriku. Zabitím zvířat došlo k obrovské škodě na genofondu populace v lidské péči, která je nenahraditelná," uvedl také Šťastný.

Některé byly březí

U žiraf Rothschildových se povedlo zachránit alespoň část cenné krve. V roce 1975 totiž byla už některá tamní odchovaná mláďata v zahraničí a v roce 1976 se vracela do Dvora Králové nad Labem. Chov tedy musel začít od nuly. Podle Šťastného však byla zcela ztracena genetická výbava stáda žiraf síťovaných. Ty se rozmnožit nestihly.

"Navíc šlo o zvířata, která tehdejší ředitel zoo Josef Vágner cíleně vybíral podle dokonalého fenotypu, laicky řečeno podle krásy, a v lokalitě, kde není možná hybridizace s jinou formou žirafy," vysvětlil Šťastný. Dlouholetý ředitel zoo Vágner, který vystřílení zvířat těžce nesl, se do své smrti v roce 2000 oficiálně nedozvěděl, proč musely žirafy zemřít.

"Vím od žijícího pamětníka, který vyšetřoval odebrané vzorky z žiraf, že tam virus byl, ale nebyl to běžný slintavkový virus, který je schopný nakazit zvířata v okolí. Držel se jen žiraf, čili to byl vysoce adaptovaný virus na žirafy. Nehrozilo nakažení dalších zvířat. To je fakt, pro který neměli žirafy utrácet, mělo se to víc studovat," řekl před lety Aktuálně.cz současný ředitel zoo Přemysl Rabas.

Komunisté se báli obchodního embarga

Občas se objevuje teorie, že za zásahem byla cílená akce StB proti řediteli Vágnerovi s cílem omezit jeho narůstající vliv a věhlas. To zmínil i vnuk Josefa Vágnera Marián. Tehdejším pohlavárům se údajně nelíbila jeho popularita. "Žirafy byly jeho hrdost, pýcha a srdcová záležitost. Dovezl je z Afriky, i když mu nikdo nevěřil, že přežijí transport. Vytvořil tu světový unikát, největší stádo chované v zajetí, a oni mu ho zničili. Pozabíjeli výjimečná živá zvířata, což špatně nesl. Byla to nejhorší věc, kterou zažil. Komunisti ho tímhle hodně poškodili," řekl Marián Vágner.

Novinář Martin Biben pro Aktuálně.cz v roce 2018 napsal, že komunistické úřady se z obavy před obchodním embargem snažily celou věc ututlat a že nechaly ve spolupráci s tajnou policií zmizet veškeré doklady o jejich vyšetření včetně všech vzorků. Biben oslovil i veterináře Jana Horníčka, který tehdy žirafy prohlížel a testoval. Ten řekl, že u jednoho vzorku našli jeden z jihoafrických typů slintavky. "Na veterinární správě se báli, že pokud bychom to přiznali, tak s námi okolní země uzavřou hranice pro veškerý zemědělský obchod. Přikázali nám proto o věci s nikým nehovořit, všechny doklady jsme museli odevzdat. Z věci bylo státní tajemství," popsal v minulosti Jan Horníček.

Tragickým příběhem žiraf se volně inspiroval skotský novinář Jonathan Ledgard v knize Žirafy, která v češtině vyšla v roce 2007 v nakladatelství Mladá fronta. Na masakr v roce 2018 poukázal také slovenský zpěvák Peter Nagy, který na svou desku Pianko zařadil emotivní píseň 50 žiráf.

Zoologická zahrada ve východočeském Dvoře Králové nad Labem patří k nejoblíbenějším českým institucím svého druhu, i díky zdejšímu safari, na němž se mohou návštěvníci pohybovat přímo mezi divokými zvířaty. Zahrada, jejímž základem byl malý zookoutek, otevřený královédvorskou radnicí 9. května 1946 v parku s kopií renesančního zámku, je známá také díky svému chovu afrických zvířat, který uznávají odborníci po celém světě. První žirafy se do Dvora Králové dostaly na přelomu 60. a 70. let. První mládě se narodilo v roce 1972 a bylo vůbec první odchovanou žirafou v bývalém Československu. Do konce roku 1975 se narodilo dalších téměř 30 mláďat.