Lékaři mohou moderní cílenou léčbu chronických zánětů střev podat pouze ve specializovaných centrech, která jsou plná a mají omezený rozpočet. Řešením je vznik dalších center a navýšení rozpočtu na léčbu. Na situaci upozorňují čeští gastroenterologové a připomínají, že Česká republika je v posledních dvou až třech dekádách svědky epidemie chronických zánětů střev.

"V České republice je málo terapeutických oblastí, které by byly za západní Evropou tak pozadu jako právě cílená léčba střevních zánětů. Oba - Crohnova nemoc či ulcerózní kolitida - vznikají u lidí v produktivním věku, mezi 20. až 30. rokem. Nemoci mají vysoký invalidizující potenciál. Když se zpočátku zaléčí správně, může pacient žít a dělat vše jako zcela zdravý člověk," říká místopředseda České gastroenterologické společnosti docent Martin Bortlík.

Ročně v Česku přibude asi sedm tisíc nově nemocných a podle gastroenterologů by se v roce 2030 mohl jejich celkový počet vyšplhat až na 80 tisíc. Moderní cílenou léčbu nyní dostává 15 až 17 procent pacientů, jejich podíl by přitom měl být dle expertů 30 až 40 procent.

"Léčba sice něco stojí, ale tím, že minimalizuje invaliditu, se naší ekonomice bohatě vyplatí. Stát ušetří na sociálních dávkách a nepřímých nákladech. Stabilizovaní pacienti pracují, odvádí daně, platí zdravotní pojištění," upozorňuje docent Bortlík.

Naděje na plnohodnotný život

Nyní se chronické záněty střev léčí nejčastěji takzvanou konvenční terapií - pomocí kortikoidů, imunosupresiv nebo aminosalicylátů. Ty ale zabírají jen některým nemocným a mnohdy mají řadu vedlejších účinků. "Naději na plnohodnotný život přináší moderní cílená terapie nasazená dříve, než dojde k nevratnému poškození střeva," pokračuje docent Bortlík.

Tvrzení lékařů podporuje i průřezová studie z roku 2023, která zahrnula 161 českých pacientů s chronickým zánětem střev ze dvou specializovaných center. Autoři vypozorovali dramatický rozdíl v absentismu, prezentismu, v celkovém omezení práceschopnosti a denních aktivit u pacientů v aktivní fázi nemoci a těch v remisi. "Celkovou ekonomickou ztrátu v důsledku snížené práceschopnosti autoři vyčíslili na více než 190 tisíc korun na jednoho pacienta za rok," říká docent Bortlík, který je jedním z autorů studie.

Dalším důkazem, že včasné nasazení účinné léčby vede ke snížení invalidity, jsou data České správy sociálního zabezpečení. "Z údajů shromážděných mezi lety 2015 až 2022 jasně vyplývá, že došlo k významnému poklesu žádostí, ale i přiznaných invalidit u pacientů s chronickým zánětem střev. U obou diagnóz vidíme přibližně třetinový pokles žádostí a více než 40 procent snížení počtu uznaných invalidit. Jediným racionálním vysvětlením dramatického poklesu invalidity pacientů s chronickým zánětem střev je efektivita cílené terapie," uzavírá docent Bortlík.

Podle gastroenterologů by situaci pomohlo rovnoměrnější rozmístění specializovaných center, kde mohou pacienti s chronickým zánětem střev léčbu dostávat. V tuzemsku jich nyní funguje 45 pro dospělé a 12 pro dětské pacienty.