Už na konci roku 2023 schválila vláda koncepci výstavby armády. Ta dává návod k tomu, jak by měly české ozbrojené síly vypadat v roce 2035. Hned pár měsíců po vzniku strategického materiálu však náčelník generálního štábu Karel Řehka oznámil, že i kvůli válce na Ukrajině a změně priorit bude nutné dokument přepracovat.

A to se děje právě nyní. I s ohledem na nové požadavky, které má směrem ke schopnostem českého vojska Severoatlantická aliance. Těch je kvůli ruské hrozbě daleko víc než v minulosti, což logicky znamená i vyšší finanční náklady.

Velení armády už několikrát potvrdilo, že postupné zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) v roce 2030, jak rozplánoval končící kabinet Petra Fialy (ODS), je oním trendem, který spolu s přibývajícím počtem nových vojáků pomůže spojenecké závazky splnit.

Další růst na celkových pět procent do roku 2035 pak členské země NATO přislíbily Spojeným státům. To aby Donald Trump v případě napadení některého ze spojeneckého státu splnil závazek a vyslal americká vojska na pomoc.

"Třeba to budou dvě procenta"

Jenže s tím, jak je stále pravděpodobnější, že si moc nad Českem v příštích čtyřech letech rozdělí vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, se zřetelně rozplývá možnost na hladké a pravidelné zvyšování obranných výdajů. Ostatně zádrhel se rodí už nyní.

Návrh rozpočtu pro příští rok počítá se sumou ve výši 176 miliard korun. To je v přepočtu 2,35 procenta HDP. 

"Vždyť oni nevědí, za co to dneska jako vynaložit. To znamená, bavme se o tom, co se má kupovat, a třeba to budou dvě procenta, třeba 2,1, třeba 2,2," reagoval Karel Havlíček (ANO), místopředseda hnutí a pravděpodobný budoucí ministr průmyslu.

"Já se nemohu smířit s tím, že se z posilování obrany stane hon za procenty. To prostě nemůže být a my se musíme podívat, co se kupuje, za jakou cenu se to kupuje, jak transparentně je to vysoutěženo," prohlásil pár hodin po volbách v nedělním vydání Otázek Václava Moravce.

Přidal se k němu i Radim Fiala (SPD). "Hnutí nebude podporovat to navyšování výdajů na obranu," uvedl místopředseda Okamurovy partaje. "Indexace je úplně blbě, protože když to byla dvě procenta, ať to budou 2,3 procenta, tak vy ty peníze vezmete a půjdete a vyhodíte je oknem," řekl Fiala směrem k ministrovi dopravy Martinu Kupkovi (ODS), jenž v televizní debatě reprezentoval končící vládu Petra Fialy.

Mnohoznačně k plánovanému růstu obranného rozpočtu mluví i Petr Macinka, předseda strany Motoristé sobě. "Mně by nevadila ta procenta, mě by zajímalo, za co přesně to bude. Klidně to může být 2,35, ale také nemusí. Záleží za co," okomentoval to pár dnů před volbami.

Řehka: Vzniknou i nové druhy jednotek

Kromě toho, že čerstvě načaté přehodnocování obranných výdajů nemusí být dobrý signál pro Severoatlantickou alianci, komplikuje i situaci samotné české armádě. Ta zrovna - v návaznosti na dřív schválený růst rozpočtu - aktualizuje své rozvojové plány a modernizační projekty za desítky miliard korun.

"Budou změny jak v rozvoji infrastruktury u pozemních sil, tak určitě v logistice, Host Nation Support a v protivzdušné obraně. S tím ale souvisí zároveň to, že budeme revidovat celou strukturu armády, protože to není jen o tom, že nakoupíte víc techniky, ale vzniknou nám i některé nové druhy jednotek," upřesnil Karel Řehka ve vyjádření pro Český rozhlas.

Právě do toho se může vklínit nová vláda. Alespoň v tom smyslu se pro deník Aktuálně.cz vyjádřil Karel Havlíček. "Musíme posoudit, co se má pořizovat, aby to odpovídalo faktickým potřebám armády, současné situaci v Evropě a spojeneckým závazkům. A musí to odpovídat rozpočtovým možnostem," upřesnil Havlíček.

Jak přesně do práce na nové koncepci zasáhne nástup nové vlády a její změny v obranných výdajích, ukážou příští měsíce. Revidovanou strategii by měla mít armáda hotovou na podzim roku 2026.

Novými ministry budou Metnar, Malá a Nováková, ostatní zůstávají beze změny (22. 6. 2018)