Je stále zřejmější, že téměř dvě desítky jednoduchých bezpilotních strojů, které v noci na středu 10. září vletěly do vzdušného prostoru Polska, vypustilo Rusko záměrně. A že tedy nešlo o "splašené" stroje, které se původně měly zúčastnit dalšího Putinova nočního útoku na bránící se Ukrajinu, jenže zbloudily nad Polsko.

Je čím dál zřejmější, že především šlo o reálnou zkoušku toho, jak se k napadení jedné z největších členských zemí NATO postaví jeho alianční partneři a sousední státy. A jestli zafungují základní principy, na nichž severoatlantické spojenectví - a tedy i obrana západního světa před agresivní politikou Vladimira Putina - stojí.

V té souvislosti se dostává nečekané zajímavosti proslovu Karla Řehky z minulého týdne. V rámci globálně sledované konference Prague Defence Summit se totiž věnoval hlavně tomu, jak může Rusko svým hybridním působením narušit podstatu Severoatlantické aliance a rozložit ji.

"Pokud chce Rusko zničit NATO, nemusí vyslat svá okupační vojska do některé z evropských zemí," prohlásil náčelník českého generálního štábu ve čtvrtek 4. září. "Stačí mu jen otestovat, jestli funguje článek 5. Pokud jednou nebude fungovat, je to konec NATO," pokračoval Řehka ve svém projevu.

Pro připomenutí - tento článek Severoatlantické smlouvy z roku 1949 mluví o tom, že útok na jednu či více členských zemí aliance je automaticky považován za útok proti všem a v takové situaci zavazuje celé NATO k pomoci napadenému.

Varšava sice po středeční ruské akci zrovna tuhle část smlouvy neaktivovala, ale přistoupila k jejímu předstupni - tedy článku 4 a konzultacím se spojenci. To se děje v situacích, kdy je ohrožena bezpečnost či územní celistvost některé ze zemí.

Velmi pravděpodobně i s tím vědomím, že Rusko a jeho stratégové vývoj detailně sledují a analyzují evropskou a zámořskou reakci na roj jejich bezpilotních strojů Gerbera v Polsku, proto ve středu rychle reagovalo jak velení NATO, tak jednotlivé členské státy. Včetně Česka.

"Nežijeme v bezpečném světě"

Praha připravuje k vyslání do Polska tři transportní vrtulníky a několik desítek vojáků. Od vydání rozkazu zabere jejich přesun do sousední země maximálně tři dny, informovala na čtvrteční tiskové konferenci Jana Černochová (ODS).

Podle ní Česká republika "přispěchala" s pomocí Varšavě jako první. "Nežijeme v bezpečném světe, včera jsme viděli zcela bezprecedentní útok ruskými drony na Polsko," prohlásila ve čtvrtek.

"Stalo se to 200 kilometrů od Ostravy, to není žádné sci-fi. Jsem hrozně ráda za to, že všechny členské státy se k tomu v rámci článku 4 postavily, jak se postavily, musíme dát najevo naši jednotu," dodala Černochová, která sama pochází z česko-polské rodiny.

Cynický šéf ruské armády po útoku na Kyjev: Útočíme jen na vojenské cíle (1. 9. 2025)