Kupříkladu cesta z Prahy do Splitu přes Rakousko zabere podle online map při vzdálenosti lehce přes tisíc kilometrů zhruba 10 hodin jízdy autem. Do litevského hlavního města Vilniusu je to asi o sto kilometrů a jednu hodinu navíc.

Do lotyšské metropole Riga a estonského Tallinnu pak počítejte se čtyřmi, respektive osmi hodinami navrch. Pokud byste jeli z Moravy, budou pro vás všechny zmíněné země ještě dostupnější.

Vůbec nejrychlejší je samozřejmě cesta letadlem, pod dvě hodiny do Pobaltí doletíte z Prahy i Vídně. Cestující ze severní Moravy by pak mohli využít také letecké spojení z polských Katovic nebo Krakova.

Největší zemí pobaltského regionu je rozlohou i počtem obyvatelstva Litva. České republice je také nejblíž vzdáleností i kulturou. Určitě si povšimnete pozůstatků polsko-litevské unie a zejména historického dědictví katolicismu. Litva přitom ke křesťanství přistoupila až na konci 14. století jako poslední země Evropy.

Země je součástí eurozóny. Peníze si tak sice rozměnit musíte, ale relativně digitální Litva většinou umožňuje i platbu kartou. Ještě aby ne, vždyť z ní pochází stále populárnější banka a aplikace Revolut.

Úředním jazykem je litevština z větve baltských jazyků. Většinou se ale domluvíte anglicky. Část starší generace nebo pětiprocentní ruská menšina mluví rusky, díky historické a kulturní příbuznosti pak někteří obyvatelé mluví polsky. Věděli jste, že slavný polský spisovatel Adam Mickiewicz ve Vilniusu žil a pracoval?

Hrad Trakai

Naším prvním cílem je hrad Trakai. Do Litvy míříme autem z jihozápadu. Před chvílí jsme překročili Suvalský koridor na polsko-litevské hranici, který odděluje ruskou Kaliningradskou oblast od Běloruska. Koridor křižujeme zhruba 40 kilometrů od běloruské hranice. 

Historie Trakaie začala ve 13. století. Tehdy se litevský kníže Gediminas rozhodl, že vystaví hrad a přenese na něj své sídlo. Pak ale statut hlavního sídla přebral Vilnius a kolem 16. století Trakai ztratil na významu. Postupně byl různě pobořen, teprve ve 20. století prošel rekonstrukcí. Vnitřní prostory sice za návštěvu stojí, ale ve srovnání s okolím hradu lehce zaostávají. Trakai stojí na ostrově uprostřed jezer a bažin, po kterých se můžete projet na loďce.

Vilnius

Z hradu do hlavního města trvá cesta asi půl hodiny. Můžete tu ochutnat tradiční litevské jídlo: cepelíny. Jedná se o bramborové knedlíky plněné mletým masem a posypané smaženou cibulkou, slaninou a s kysanou smetanou. Zkusit můžete také chladnou polévku šaltibarščiai. Sytě růžová polévka, o jejíž autorství se Litva pře se sousedním Lotyšskem, se připravuje z řepy, kefíru, kopru, vejce natvrdo nebo nakládané okurky. Obě zmíněné speciality najdete na každém rohu.

Historické centrum Vilniusu, takzvané Staré město, je zapsané do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ve městě najdete také podivnou čtvrť, která sama sebe označuje za nezávislou republiku Užupis. Zde si můžete dát kávu či pivo a u toho si přečíst místní ústavu. Vilnius nabízí i moderní mrakodrapy, které okrajové části města dodávají ráz baltského Manhattanu.

Uprostřed Vilniusu (i rovinaté země s nejvyšší bodem pod 300 metrů nad mořem) stojí kopec s hradem. I ten - stejně jako Trakai - vznikl na příkaz knížete Gediminase někdy na přelomu 13. a 14. století. Je z něj nádherný výhled na celé město, několikaminutová cesta do prudkého kopce za něj stojí.

Vilnius se stal hlavním městem Litvy již v roce 1323, kdy zmíněný velkokníže Gediminas přenesl sídlo z hradu Trakai do Vilniusu. Výjimku tvořilo období mezi lety 1920 až 1939, kdy byl připojen k Polsku a Litva měla své "provizorní hlavní město" v Kaunasu.

Kaunas

V Litvě se za jízdu po dálnici neplatí. Do Kaunasu, který je se 420 tisíci obyvateli druhým největším litevským městem, vede z Vilniusu kromě neplacené dálnice také železnice. V obou případech trvá cesta něco málo přes hodinu. 

Pozor ale na vjezd do města. Před několika lety se městská rada Kaunasu rozhodla, že na kraj historického centra umístí kamery a už za samotný vjezd musíte zaplatit dvě eura, tedy asi 50 korun.

Centrum, které je ohraničeno soutokem řek Nemunas a Neris a vedle stojícím hradem, působí oproti Vilniusu lehce ospale. V době naší návštěvy se tu moc akcí nekonalo. Na druhou stranu je možné při procházce městem najít restaurace a bary, které mají otevřeno až do hluboké noci - klidně třeba do třetí nebo do čtvrté hodiny ranní.

Křížová hora

Posledním místem, které v Litvě navštívíme, je Hora křížů nedaleko města Šiauliai. Do Šiauliaie jede vlak, autem je to něco přes 150 kilometrů.

Nikdo přesně neví, kdy se na pahorku kousek od města první kříže přesně objevily. Ví se ovšem, že místo proslulo kolem roku 1830. Po krvavém proticarském povstání zde lidé uctívali oběti právě pokládáním křížů.

Za dob Sovětského svazu bylo místo několikrát poničeno. V 90. letech horu navštívil i tehdejší papež Jan Pavel II. Dnes tu najdete více než 200 tisíc křížů.