Nikdo z ekonomů si teď netroufne s určitostí tvrdit, jak globální celní chaos ovlivní ekonomiky států, odhady se různí a prognózy chybí, protože podobnou situaci svět už dlouho nezažil. Pokud vůbec. Na otázky ohledně současné situace odpovídal v rozhovoru pro Aktuálně.cz ekonom Vít Hradil. Americký prezident ve středu veškerá cla kromě těch čínských na 90 dní pozastavil, rozhovor však vznikl ještě před zveřejněním této zprávy.

Opravdu nám hrozí ekonomická krize?

Do určité míry ano. Pokud by situace s cly zůstala tak, jak to Trump zavedl, tak by to znamenalo zpomalení ekonomiky, zpomalení Ameriky, zpomalení eurozóny. Ale ne na úrovni krize. Spíš na úrovni poklesu desetin procenta HDP. Což je nepříjemné, ale nenazýval bych to krizí. Pokud by ale situace měla eskalovat, jako to hrozí například u Číny, pokud by se přidala s odvetnou reakcí i Evropa, Trump by na svou celní politiku ještě přitlačil a zůstalo by to v takové situaci dlouhodobě, tak pak bychom se mohli dostávat už do velkých krizí. 

Co to znamená?

Třeba něco srovnatelného s roky 2008 a 2009.

Takže nárůst inflace, nezaměstnanosti, krach podniků…?

Samozřejmě. To by bylo se vším. Všechno najednou. 

Jednou z prvních reakcí byl pokles trhů, akcie se citelně propadly, řady investorů, podniků i lidí najednou sledovalo pád svých investic. Bude to trvat déle? Mohou se třeba lidé, kteří investovali do různých fondů, akcií dostat vlivem tohoto Trumpova chaosu do ztráty? 

Do ztráty se můžete dostat teprve až když ty akcie prodáváte. Dokud je neprodáte, tak o peníze nepřicházíte…

Ale jenom v aplikaci sledujete čárku, která klesá dolů.

Přesně tak. Ale v tu chvíli jste peníze ještě neztratil. To by se stalo až když byste to prodal nízko. Obecně - nikdo by neměl čekat, že se situace, jako je tahle, nestane. Jak si jednou koupíte akcie, tak naopak musíte počítat, že se něco takového stane. Proto se doporučuje delší investiční horizont. Hlavní je si nekupovat akcie s tím, že je budu potřebovat za každou cenu příští rok vybrat. Takže pokud lidé dodržují to, že mají v akciích peníze na delší období, tak nyní logicky čekají, neprodávají. Pokud někdo šel na burzu hazardovat, koupil si akcie s vidinou, že je v tomhle roce prodá, tak se to zkrátka nyní ukazuje jako chybná investiční strategie.     

Co když někdo postupoval zodpovědněji, držel akcie třeba deset nebo i víc let a nyní přišel moment, kdy je potřebuje k vylepšení při nástupu do důchodu nebo potřebuje opravit dům?

Tak to bych v těchto dnech označil za vyloženou smůlu. Doporučil bych, pokud to vyloženě není nezbytně nutné, to znamená pokud ty peníze akutně nepotřebuje třeba na spadlou střechu a podobně, tak aspoň s větší částí výběru počkat. Pokud je dneska opravdu akutně musí všechny vybrat a měl je investované třeba deset let, tak smůla. Nedá se nic dělat. 

Je to dočasný výkyv burz nebo jejich pokles bude trvat déle?

Kdybych věděl, kdy akcie klesnou nebo kdy vzrostou, tak už bych byl miliardář někde na Maledivách. Trh, což jsou desítky milionů účastníků - vlastníků akcií, si nyní evidentně myslí, že situace je špatná, Já nejsem chytřejší než desítky milionů investorů dohromady, ale nevypadá to v tuto chvíli dobře. 

A kdybyste si zkusil tipnout?

Vidím nyní dva scénáře. Největší je obava, že Trump se pokusí změnit globální obchodní řád a charakter celé americké ekonomiky a postupuje navzdory veškerým doporučením příčetných ekonomů, aby to proboha nedělal takhle, a on to stejně udělá, tak se obávám, že existuje riziko. Riziko, že se z toho americká ekonomika bude vzpamatovávat hodně hodně dlouho.

A stáhne s sebou i okolní svět?

Těžko říci. To už se dostáváme hodně do roviny spekulací. Já si myslím, že Evropa se do toho nenechá tolik zatáhnout. Od nás by byla nejlepší reakce pohrozit nějakou proti akcí a pokusit se mu to vymluvit, případně vyjednat pro nás lepší podmínky. 

Například Trumpovi nabídnout nulové clo na zboží z Ameriky?

Pokud za to nic nedostaneme od Ameriky, tak je nemusíme snižovat. Ve skutečnosti jsou naše cla za zboží oproti těm jejich maličká. Takže je skoro jedno, zda je snížíme nebo ne, ale hlavně na něj neudeřit s recipročním zavedením dvaceti nebo pětadvaceti procenty. Pokud to zůstane jako nyní a Trump se rozhodl, že kolem sebe postaví dvacetiprocentní nebo ještě větší celní zeď, tak je to jeho problém. Globální ekonomiku to ochladí, ale zbytek světa to nezničí. Svět si najde jiné obchodní cesty, Amerika zůstane trochu odstrčená.   

Jaká je ta druhá varianta?

Ta je už vyloženě hororová. Nastala by tehdy, pokud bychom se všichni opřeli do razantní reakce. Že bychom se do toho zapojili všichni. Evropa by nejen vyhrožovala, ale své hrozby by i naplnila, přijde s většími cly, to samé udělá okolní svět. A začneme se všichni přebíjet těmi cly. To by pak byla krize světového rozměru. 

Nenašel by se i nějaký pozitivní efekt? Že by třeba Čína vlivem vysokých cel pro ně v USA přesunula svůj odbyt jinam, například i do Evropy, a my bychom tady mohli těžit z jejich nízkých cen?

Myslím, že něco takového se může stát. Mělo by to ale i stinnou stránku, protože by se jednalo o levnou konkurenci pro naše domácí výrobce. Pokud by nedokázali s levnými čínskými výrobky držet krok, tak by leckteří zaměstnanci mohli přijít o práci. Potěšující na tom je, že čínské levné produkty se s těmi našimi ve stejných komoditách moc často nepřekrývají. To, co Čína posílá do Ameriky a pak by to mohla přesměrovat do Evropy a současně to vyrábíme i my tady jako přímí konkurenti, tak takových druhů zboží moc není.