Lepší komunikaci ministerstva, dodržení slibu 130 procent průměrného platu pro učitele i dost peněz na podpůrné pozice. To od nového ministra školství očekávají ředitelé základních a středních škol napříč Českem, které redakce Aktuálně.cz oslovila s otázkou, jaké kroky by uvítali od nového šéfa resortu.

Ředitelé dál mluví o potřebě funkčního dialogu mezi ministerstvem a školami. Zmiňují i to, že hodnocení známkami i přijímačky by si po desítkách let zasloužily modernizaci.

Zřejmě největší neshoda panuje na probíhajících revizích rámcových vzdělávacích programů, které míří směrem od memorování vědomostí spíše k rozvoji kompetencí žáků. Někteří změnu vítají jako provzdušnění, jiní mluví o přílišné liberalizaci nebo nedostatečné metodické podpoře pro školy.

Stabilita a podpora po turbulentních letech

Vše zatím naznačuje, že s jmenováním nové vlády se resortu znovu ujme Robert Plaga (ANO) a s jeho jménem už dopředu řada ředitelů počítá. Předchozí vedení resortu (ministry za STAN Beka, Balaše a Gazdíka - pozn. red.) přitom někteří ředitelé otevřeně nebo nepřímo kritizují.

"Období pod vedením předchůdce (Mikoláše Beka - pozn. red.) považuji za jednoho z nejhorších, jaké si ve školství pamatuji. Jeho kroky působily nepromyšleně, chaoticky a často spíše komplikovaly práci škol, než aby ji usnadňovaly," tvrdí rozhodně ředitel základní školy Příbram a finalista loňského ročníku soutěže Ředitel roku Josef Strejc.

Stabilitu po turbulentním období a lepší komunikaci mezi ministerstvem a školami si přeje ředitelka jedné z největších škol v Česku, brněnského učiliště a střední školy Charbulova, Jana Marková.

"Jako odborníci, kteří ve školách pracují a denně se potýkají s reálnými problémy a neustálými změnami, jsme připraveni s panem ministrem a jeho týmem komunikovat. Být nápomocni, aby se české školství zdárně rozvíjelo," říká ředitelka.

Jasný důraz dávají oslovení ředitelé na potřebu stabilního a dobrého financování. "Uvítal bych realistický plán na dodržení závazku 130 procent průměrné mzdy pro učitele," sdílí ředitel brněnského gymnázia na třídě Kapitána Jaroše Tomáš Nečas.

Dodává, že tento krok by se měl pojit i se zavedením dlouho diskutovaného kariérního řádu pro učitele. "Současný systém tarifů je do jisté míry demotivující pro výborné učitele," dodává.

Ředitel soukromé základní školy Otevřeno v Benátkách nad Jizerou Marek Fajfr poté připomíná bolestivé téma letošní velké novely školského zákona. Tedy platy nepedagogických pracovníků, které přejdou ze státu na zřizovatele škol.

"Stát deklaruje, že obcím a krajům peníze vyrovná, ale kolem soukromých zřizovatelů škol zapsaných v rejstříku MŠMT zatím panuje nejistota," říká Fajfr.

Dodává, že další finanční díru vidí v oblasti inkluze, kde podle něj stát nedostatečně podporuje práci pedagogicko-psychologických poraden, školních psychologů i dalších podpůrných pozic.

Nejistota ohledně změn ve výuce

Největší neshoda v odpovědích ředitelů se týká změn v rámcových vzdělávacích programech (RVP). Ty jsou připravené a pilotně podle nich své školní vzdělávací programy staví první základní školy, zatím ale nejsou plošně povinné. Rámcové vzdělávací programy pro střední školy se stále připravují.

Obecně a jednoduše jdou nové RVP představit tak, že míří od učení se informací spíše k posilování kompetencí a gramotností, jako je čtenářská nebo digitální.

To někteří ředitelé vítají a přejí si, aby ve změnách nové vedení školství pokračovalo. "Od nového ministra očekávám dotažení reformy RVP středních škol v podobném duchu, jak jsou vytvořeny programy pro předškolní a základní vzdělávání," sdělil ředitel soukromé základní, střední a mateřské školy Da Vinci v Dolních Břežanech Jiří Bureš.

Marek Fajfr ze školy Otevřeno poté mluví o revizi jako o potřebném provětrání. "Ve škole budeme rádi, když nový/á ministr/yně školství bude nadále podporovat směr revizí vzdělávacích plánů i pro střední školy. Modernizovat a provzdušňovat osnovy, dávat větší důraz na celistvé kompetence, na spolupráci mezi žáky a studenty, zvyšovat jejich volbu i odpovědnost během učení," odpovídá Fajfr.

Naopak po odložení pilotně testované revize pro základní školy volá Michal Kapoun ze základní školy Rabasova v Ústí nad Labem, další z loňských finalistů ocenění Ředitel roku. "Bez kvalitní a prakticky využitelné metodické podpory, která zatím chybí, nemůže být pro školy revize skutečně přínosná," tvrdí ředitel.

Ostře revize kritizuje i Tomáš Nečas z gymnázia na třídě Kapitána Jaroše. "Nesouhlasím ani s cíli a už vůbec s prostředky, které ministerstvo, respektive Národní pedagogický institut, volí pro tolik potřebné změny ve školství," uvádí ředitel.

Dodává, že se tuzemské školství snaží vydat cestou, o které se už ve většině západních zemí ví, že není optimální.

"Je to přílišná liberalizace a extrémní vychýlení od konkrétních znalostí k obecným kompetencím, což je žádoucí, ale rozumně. Reforma nereflektuje skutečné problémy škol a učitelská veřejnost ji téměř jistě nepřijme," dodává brněnský pedagog.

Nakonec Josef Strejc z Příbrami mluví o nutnosti přehodnocení známkování. "Kdyby měl nový ministr dostatečnou odvahu, i když si to bohužel nemyslím, uvítal bych zrušení tradičního známkování alespoň na prvním stupni. Moderní metody hodnocení dávají větší smysl a dětem pomáhají bez zbytečného stresu," sdělil ředitel.

Mohlo by vás zajímat: Školy, jak je známe, končí. V sázce je celý demokratický systém, upozorňuje Kartous (8. 7. 2025)