Erupce největší aktivní evropské sopky Etny, která je dominantou italského ostrova, přitahují turisty i badatele z celého světa. Její výška se kvůli vulkanické činnosti, která jí přidává další vrstvy lávy a popela, neustále mění. Loni dosáhla 3400 metrů, tedy dosud nejvyšší zaznamenané hodnoty od začátku měření. I proto se Etna právem označuje za "živou" sopku, historie jejích erupcí sahá 500 tisíc let do minulosti, přičemž zdokumentováno bylo nejméně 2700 let.

V okolí sopky žije přibližně milion lidí, kteří si uvědomují, že vulkán je časovanou bombou. Už v minulosti si na své konto připsal katastrofy, které si vyžádaly tisíce životů. Ta dosud největší proběhla v 17. století, kdy erupce zničila 14 měst a vesnic. Svou sílu ale ukazuje Etna neustále. Na začátku letošního června svět obletěla videa vyděšených turistů, kteří prchali před horkým oblakem popela a plynů.

Nebezpečí však nepředstavují jen výbuchy, ale také svahy samotného vulkánu. Největší obavy budí kvůli nestabilitě ten východní, který se každým rokem sesouvá směrem k moři o několik centimetrů. Pokud by se jednou zřítil, následky by byly katastrofální pro široké okolí.

Letos v červnu se na Etnu vydal spolu s italskými kolegy vulkanolog Lukáš Krmíček z Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity v Brně. V rámci terénního studia tady společně dokumentovali probíhající erupce, které probíhají od února přibližně každé dva týdny. Vědci také odebrali vzorky hornin, aby mohli zkoumat jejich fyzikálně-mechanické vlastnosti. Tyto informace jsou klíčové pro posouzení stability svahů i pro přípravu nového, mimořádně ambiciózního plánu.

V rámci projektu, který spadá pod International Continental Scientific Drilling Program, tedy celosvětový vědecký program hlubokého vrtání do zemské kůry, se totiž chystá tříkilometrový vrt do nitra nejproblematičtějšího východního svahu Etny. Tato iniciativa by měla prohloubit chápání mechanismů, které řídí sesuv vulkánu. Cílem však není jen zkoumat stavbu a dynamiku zemské kůry, vulkanismus, seismologii, ale také mikrobiální život v zemské kůře, tedy v extrémně nehostinných podmínkách.

Podrobnosti o projektu mají být představeny na přípravném workshopu na konci letošního září, na který se chystají vědci z celého světa, chybět mezi nimi nebude ani Lukáš Krmíček. "V příštím týdnu odjíždím do Katánie, kde budu společně s kolegy z celého světa diskutovat a přímo v terénu vybírat nejvhodnější lokalitu pro umístění vrtu," říká. Pokud se plán uskuteční, půjde o jedinečnou možnost, jak nahlédnout do živého srdce sopky.