Výstupy šetření jednotlivých agentur se v tomto ohledu liší jen nepatrně. Ilustrovat to lze třeba na aktuálních datech agentury Median:

Hnutí ANO by v danou chvíli volilo třiatřicet procent voličů. Oproti volbám v roce 2021 je to nárůst o necelých šest procent. Ve všech šetřeních za dominantním hnutím Andreje Babiše následuje koalice Spolu, jejíž podpora se pohybuje okolo dvaceti procent. Znamená to pro ni oproti volbám ztrátu přibližně sedmi procent původních voličů.

O třetí místo se už nějaký čas přetahují SPD a STAN. V danou chvíli se to přitom jeví tak, že je na tom lépe strana Tomia Okamury, která jde do voleb se Svobodnými, Trikolorou a hnutím Pro. Podle Medianu by SPD nyní brala čtrnáct procent hlasů, což činí oproti volbám nárůst o čtyři procenta.

Další pozoruhodný moment: Piráti a STAN šli do minulých voleb společně a brali 15,6 procenta hlasů. A pokud sečtete jejich podporu, zjistíte, že jsou na tom - opět podle všech agentur zkoumajících předvolební nálady - nyní lépe. Podle Medianu by je v danou chvíli v součtu volilo necelých osmnáct procent voličů.

Nakonec to platí také o hnutí Stačilo. Komunisté šli minule, stejně jako sociální demokraté, do voleb na samostatné kandidátce. Nejen tyto dvě tradiční levicové strany se ale letos spojily pod značně kontroverzní projekt Stačilo!, za což budou dost možná odměněny ziskem několika sněmovních mandátů.

Podle Medianu by nyní Stačilo! získalo pět procent hlasů, přičemž červencový volební model ještě nezahrnuje spolupráci Stačilo! a SOCDEM, která byla oznámena až v průběhu sběru dat. I tady lze tedy čekat možná jen mírný, ale přece jen nárůst podpory.

Jinak řečeno: kromě koalice Spolu jsou na tom všechny relevantní politické strany lépe než ve volbách v roce 2021. Pokud se má tedy politická dynamika v čase, který zbývá do voleb, nějak změnit, je vcelku evidentní, že se o to musí zasloužit primárně ODS, potažmo koalice Spolu.

Jenomže ta si uprostřed letních prázdnin vybírá v kampani oddechový čas, případně, což by byla o poznání horší varianta - tápe. Premiér a předseda ODS Petr Fiala byl v posledních dnech na dovolené v Itálii, což lze pochopit, avšak ve srovnání s tím, jaké nasazení předvádí v kampani Andrej Babiš, jemuž nedělá problém objet během jednoho dne třeba i sedm vesnic, je legitimní otázka, zda je rozumné dva měsíce před volbami zmizet z veřejného prostoru.

Ani několik dalších občanských demokratů navíc nepůsobí na své voliče zrovna přesvědčivě. ODS bude v čase před volbami obecně ve velmi složité situaci. Část voličů jim vyčítá, že je strana opustila, tito lidé stranu kritizují v tom smyslu, že si "osvojila skoro levicový, sociálně-demokratický program". V tomto ohledu to už nějaký čas schytává především ministr kultury Martin Baxa.

Permanentnímu tlaku v posledních týdnech čelí také ministryně spravedlnosti Eva Decroix, kterou dobíhá bitcoinová kauza jejího předchůdce v úřadu Pavla Blažka. Decroix navíc nečelí pouze tlaku opozice, ale také od koaličních Starostů a nezávislých, kterým se pranic nezamlouvá, že na ministerstvu skončil koordinátor vyšetřování bitcoinové kauzy David Uhlíř, aniž by sepsal zprávu o svých zjištěních.

Připočtěte k tomu ministra financí Zbyňka Stanjuru, který na sociálních sítích vyhlásil anketu o tom, zda by Česko mělo vstoupit do eurozóny, a máte obraz strany, která působí dojmem, že neví, ke komu promlouvá a kdo je - případně ještě nedávno byl - její volič.

Kromě toho, že občanské demokraty část voličů kritizuje za příliš "levicovou" politiku, musí se připravit také na skládání účtů. A to nejen za to, co během svého vládnutí prosadili, nýbrž i za to, co se jim prosadit nepodařilo. V kampani budou mimo jiné čelit otázkám, jež zná každý politik, který byl součástí exekutivy: "Co jste tam dělali čtyři roky, když nám teď slibujete něco, co jste mohli už dávno prosadit?"

Těžko říct, zda mají zástupci nejsilnější vládní formace, případně zástupci celé koalice Spolu kreativitu, odvahu a především sílu zavelet k nějakému zázračnému finiši v cílové rovince předvolební kampaně, z dat ale zjevně plyne, že je to na nich a že to za ně nikdo neudělá. Necelé dva měsíce před volbami je ale nejvyšší čas, aby se o to minimálně pokusili.