Pokud půjde všechno podle plánu, na začátku roku 2030 se příběh dosud nejvyspělejší české družice Saturnin-1 uzavře a shoří v atmosféře. Do té doby ovšem satelit, jehož úkolem je pro Vojenské zpravodajství pořizovat snímky zeměkoule, čeká na orbitu dlouhá mise.

Zpravodajská služba chce prostřednictvím Saturnina monitorovat situaci v oblastech, odkud České republice potenciálně hrozí nebezpečí. "Současně nám to přinese finanční úspory, protože budeme méně odkázaní na komerční zahraniční poskytovatele satelitních obrazových dat," vypíchl už dříve Petr Bartovský, šéf Vojenského zpravodajství (VZ).

Saturnin se na orbitu pohybuje už více než tři týdny a v nejbližší době by měl začít do Prahy posílat první snímky. "Hodnota celé veřejné zakázky je 98 milionů korun," vypočítává Jan Pejšek, mluvčí tajné služby. "Kromě vývoje, výroby a vynesení družice na orbitu obsahuje také její roční operování, sběr, ukládání a analýzu dat," pokračuje Pejšek.

I když jde o projekt Vojenského zpravodajství, citelně se na něm podílel státní podnik VZLU Aerospace. Jeho specialisté měli na starosti nejen finální montáž družice, ale také výrobu některých jejích komponentů. Kromě toho vyjednávali i samotné vynesení Saturnina na zemskou orbitu.

"Klasická komerční služba"

"Družici bylo potřeba vypustit na oběžnou dráhu v určitém letovém oknu, které se pohybuje v rozmezí tří měsíců. Tedy ve specifický čas. Tento požadavek dokázala splnit jenom mise Transporter-12 s raketou Falcon 9," vysvětluje Petra Vintrová z VZLU Aerospace, proč se Česká republika propojila právě se společností SpaceX miliardáře Elona Muska.

"Je to klasická komerční služba, kdy hledáte pro daný čas nejvýhodnější nabídku," popisuje dále. I když detaily z dlouhých rozhovorů nechce upřesňovat, tvrdí, že čím dřív vyjednávání se SpaceX začne, tím je větší šance na úspěch. Žadatelů o místo v raketě přibývá, jak se blíží termín vzletu.

"Je nutné prokázání velkého množství pozemních testů, údajů o spolehlivosti, povolení komunikačního pásma až po registraci kosmického tělesa u OSN," vypočítává Vintrová, co všechno musela Česká republika firmě Elona Muska předložit, než došlo k dohodě.

A kolik ten lednový let na oběžnou dráhu stál? "Tento údaj je obchodním tajemstvím, které musíme respektovat," reaguje Petra Vintrová. A jedním dechem dodává: "Obecně se dá říci, že start družice velikosti Saturnin-1 se může pohybovat v řádu 400 až 600 tisíc eur." To znamená, že v průměru by mělo místo v lodi Falcon 9 Českou republiku stát zhruba 12,5 milionu korun.

Ovšem start rakety je poměrně riziková záležitost. Momentů, kdy se může pokazit nebo loď rovnou explodovat, přichází při každém vzletu mnoho. Jak se myslelo na tuhle situaci? "I tato informace je obchodním tajemstvím. Obecně lze říci, že některé světové pojišťovny poskytují pro takové události pojistky," odpovídá Vintrová.

Přestože Falcon 9 z floridského mysu Canaveral startoval v polovině ledna, Saturnin do Spojených států dorazil už loni v říjnu. Na palubu rakety jej pak naložili s další stovkou satelitů včetně japonského, tureckého či bulharského. Česká republika měla v letu hned dva zástupce, brněnská firma TRL Space vyslala falconem do vesmíru družici Troll.

Raketa Falcon 9 vynesla loď Dragon do vesmíru. Astronauti úspěšně přistáli na ISS (1. 6. 2020)