Za logický krok mezi cílem redukovat emise o 55 procent do roku 2030 a uhlíkovou neutralitou do roku 2050, který umožní větší míru předvídatelnosti zejména pro podnikatelský sektor, považuje návrh například Nadace partnerství. Shodne se na tom i s byznysovou platformou Změna k lepšímu. "Nekonečné dohady o procentech nepomáhají byznysu, Evropě ani klimatu. Podniky potřebují - a nyní dostaly - jasný směr, aby mohly investovat s jistotou a sebevědomím," podotkl Jenda Perla, výkonný ředitel platformy.

Hnutí Duha zdůrazňuje význam dalšího kroku na cestě ve snížení závislosti na fosilních palivech ve dnech, kdy Evropu sužuje vlna veder. "Nastavení předvídatelných, dlouhodobých kroků je klíčem k tomu, abychom v České republice využili tyto příležitosti pro modernizaci naší ekonomiky a snížení nákladů, které denně platíme za dovoz paliv," uvedla Eva Pernicová, mluvčí Hnutí Duha.

Organizace Greenpeace kritizuje, že představení návrhu trvalo dlouho, což vytvořilo prostor pro řadu ústupků a výjimek, díky čemuž není jasné, jak bude opatření fungovat. "Při současné úrovni skleníkových plynů máme jen pár let do překročení stanoveného bezpečného limitu globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Oslabený cíl do roku 2040 oslabuje evropský potenciál v dekarbonizaci, podkopává důvěryhodnost EU v klimatických vyjednáváních a vytváří nebezpečný precedens," uvedla Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace.

Návrh Evropské komise vůbec poprvé počítá s tím, že země EU budou moci využívat takzvané uhlíkové kredity z rozvojových států k dosažení cíle v oblasti emisí, což uvítala i Nadace partnerství. "Česká půda má obrovský potenciál pomoci nám se zmírňováním klimatické změny, musíme ale umět dobře motivovat hospodáře, obce i vlastníky k tomu, aby se jim investice do krajinných opatření vyplácely. Z toho pohledu jsou nástroje jako carbon credits a carbon sinks vítané a potřebné," uvedl za nadaci David Kopecký.

Nadace už v současnosti ví o několika českých firmách, které na příležitost čekaly a jsou připravené do uhlíkových kreditů investovat. "Pokud se bude jednat o transparentní a certifikovaný systém, který bude v souladu s jejich dekarbonizačními strategiemi," dodal Kopecký.

Na summitu EU minulý čtvrtek v Bruselu český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že nepovažuje za dobré, aby si unie stanovovala další klimatické cíle a přijímala je do roku 2040. Nesouhlasné stanovisko zopakoval Fiala i dnes po jednání české vlády.

Hnutí Duha připomnělo, že Česko má nejmenší podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v EU a také zaostává ve snižování spotřeby energie nebo proměnách dopravy. "Spíše než na oslabování cíle se musí čeští politici zaměřit na to, jak reálně snížit účty za drahé energie a místo plateb do třetích zemí podpořit rozvoj domácích obnovitelných zdrojů," reagovala Pernicová.

Perla tvrdí, že při dobře nastavené evropské i české politice v kombinaci s technologickým vývojem není důvod si myslet, že cíl klimatické neutrality je nad naše síly. Rovněž zdůraznil, že investice do dekarbonizace přináší mimo jiné lepší energetickou bezpečnost a vyšší konkurenceschopnost českých firem na globálních trzích. "Klimatická politika a ekonomická prosperita nejdou proti sobě, ale naopak ruku v ruce," dodal.

Dnešní návrh vychází z hloubkového posouzení dopadů a doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu a Evropského vědeckého poradního výboru pro změnu klimatu. Musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu.