3 0 0 06.09.2025
Do ukázkového nákupního seznamu redakce zařadila 29 běžných položek, jako je chléb, máslo, maso nebo brambory, v množství obvyklém pro týdenní nákup. V případě Česka a Slovenska posloužily jako zdroje údajů národní statistické úřady, které průběžně monitorují průměrné ceny základního zboží.
U ostatních států je situace komplikovanější, protože jejich statistické úřady zveřejňují pouze cenové indexy, nikoli absolutní částky. V případě Maďarska proto ceny pocházejí z cenového srovnávače Árfigyelö, který Orbánova vláda spustila před dvěma lety. U každého produktu uvádíme medián cen z dolní poloviny cenového spektra, typicky za výrobky privátních značek řetězců, ovšem bez akčních slev.
Stejnou metodikou byly zpracovány nákupní košíky v Polsku, v Rakousku a v Německu, kde ovšem údaje pocházejí z nabídky největších maloobchodních řetězců. Jednoduše řečeno, jedná se o běžné ceny nejlevnějších výrobků v dané kategorii, pokud zrovna nejsou ve slevě.
Výsledek mnohé překvapí. Celková útrata se totiž mezi jednotlivými zeměmi Visegrádu liší jen minimálně, přičemž v Česku je druhá nejnižší. Typizovaný nákup vychází levněji jen v Polsku, a to jen o tři procenta, tedy v přepočtu 61 korun. Donedávna přitom Polsko platilo za hlavní destinaci pro ty, kteří chtěli nákupem v zahraničí ušetřit.
Proč tedy nyní tak zanedbatelná úspora? Hlavní příčiny jsou dvě. Zaprvé, nulová daň z přidané hodnoty (DPH) na potraviny, kterou Varšava zavedla v reakci na raketovou inflaci po ruském vpádu na Ukrajinu, vloni na jaře skončila. Poláci se tak vrátili k sazbě pěti procent na základní a osmi procent na ostatní potraviny.
I tak se jedná o zdaleka nejnižší sazby v regionu, v Maďarsku platí sazby ve výši pět a 18 procent, na Slovensku pět a 19 procent, v Německu sedm a 19 procent a v Rakousku 10 a 13 procent. V Česku vláda na začátku roku 2024 v rámci konsolidačního balíčku sjednotila dvojici potravinových sazeb DPH z 10 a 15 procent na aktuálních 12 procent.
Druhou příčinou, proč už nákupy potravin v Polsku nejsou pro Čechy tak výhodné jako dřív, je posilování zlotého. Na jaře 2023 se kurz polské měny pohyboval okolo pěti korun za jeden zlotý. O dva roky později stál jeden zlotý téměř šest korun. Kupní síla českých peněženek v Biedronce tak byla rázem o pětinu menší. Přesto Polsko zůstává jedinou sousední zemí, kde se dají potraviny pořídit o poznání výhodněji než v Česku.
V případě nákupu na Slovensku nebo v Maďarsku jsou rozdíly tak malé, že více záleží na výběru řetězce a konkrétních položek, zvlášť jsou-li momentálně zlevněné. Cenové srovnání košíků ukazuje také preferenci typických národních potravin.
V Maďarsku jsou levné ingredience na guláš - maso, rajčata a papriky. Výhodněji než v Česku zde vycházejí také některé mléčné výrobky, například tvaroh nebo jogurt. V Polsku mají zase za skvělé ceny k mání cibuli a zelí, základ místní kuchyně. A na Slovensku je relativně levný med, ale i mléko a vepřové.
V německých a rakouských supermarketech se dá oproti Česku ušetřit jen výjimečně. Levnější zde bývají některé trvanlivé potraviny, jako třeba rýže nebo těstoviny. Na druhou stranu do ceny čerstvých surovin, které se nevozí z velké dálky, se promítají vyšší náklady na lidskou práci. Nejdražší v porovnání s tuzemskem je proto v německy mluvících zemích maso a pečivo. Vzorový nákup vychází v Německu o tři stovky dráž než v Česku, v Rakousku si nakupující připlatí dokonce v přepočtu 400 korun.
Poměrně malé rozdíly v absolutních částkách výrazně narostou, pokud do srovnání započítáme kupní sílu obyvatelstva. Rázem se pořadí zemí zpřehází. Nejdostupnější jsou potraviny pro Němce a Rakušany, kteří si z průměrné hrubé mzdy přibližně 4300 eur (cca 105 tisíc korun) mohou pořídit až 50 ukázkových nákupů. Třetí jsou Poláci, jejichž průměrná mzda překročila v přepočtu 50 tisíc korun. Za ni mohou naplnit typizovaný košík 30krát.
Češi jsou až čtvrtí, jejich průměrná mzda 49 402 korun stačí jen na 28 nákupů. Průměrný maďarský příjem 43,7 tisíce korun měsíčně znamená méně než 25 ukázkových nákupů. Nejdražší jsou potraviny pro Slováky, kteří v průměru berou jen 40,4 tisíce korun měsíčně, což odpovídá 22 nákupům.
Pokud přijmeme tvrzení opozičních stran, že vláda může ovlivňovat ceny potravin, pak si kabinet Petra Fialy za dobu své existence nevedl zle. Podle údajů Eurostatu totiž potraviny v Česku za poslední čtyři roky, tedy od září 2021, zdražily celkem o 34,7 procenta. To je sice nepatrně více než unijní průměr (+33,7 procenta), ale zároveň nejméně ze všech států bývalého východního bloku kromě Albánie.
Nejhůře si vedly ty vlády, které byly v boji proti růstu cen potravin nejaktivnější. Kabinet Viktora Orbána nasadil řadu zbraní, od cenových stropů přes povinné sdílení maloobchodních dat, nižší DPH, přímé intervence v řetězcích až po státní půjčky pro malé producenty potravin. Výsledkem je to, že potraviny jsou nyní v Maďarsku o 65 procent dražší než před čtyřmi lety.