7 0 0 14.04.2025
Na finále tohoto dílka totiž sázel celý internet dlouhé týdny jako za starých časů televizního vysílání. A čím větší očekávání, tím větší zklamání. Čtvrtá série ale bude. Dokonce se uvažuje o natáčení v Praze.
HBO naservíroval třetí řadu Bílého lotosu jako událost. S jistotou, že se diváci rádi vrátí pro další dávku oblíbené inteligentní a temné satiry. Jak taky odolat televiznímu dílu, kde se snoubí vysoké umění s prostou touhou utahovat si z přemrštěně bohatých a prázdných lidí? Tvůrce seriálu Mike White se s Bílým lotosem nemohl trefit do lepší éry. V době stále se rozevírajících nůžek ve společnosti poptávka po výsměchu bohatým neupadá (viz např. filmy Trojúhelník smutku, Saltburn, Na nože: Glass Onion a další). Problém je, že ve třetí řadě Lotosu mnoho humoru nezbylo. Bylo zábavnější na jeho finále čekat než ho sledovat. (Upozornění pro čtenáře: následující text prozrazuje děj i pointu seriálu.)
Tempo třetí série oproti dvěma předchozím výrazně pokulhávalo. A vzhledem k tomu, že nebylo možné seriál zhlédnout na jeden zátah (ale čekat na další díl vždy do následujícího týdne), ony morbidní diskuse na téma, kdo a jak nakonec v seriálu zemře, se staly větší zábavou než seriál samotný.
Diváci se záhy rozdělili do dvou skupin. Na ty, které třetí řadu Lotosu považovali za nataženou a nudnou. A na ty, kteří se považují za intelektuálně nadřazené a "budování napětí" i rozplétání osudů jednotlivých postav si užívají. Faktem ale je, že řada scén a situací v (zatím) poslední řadě seriálu neměla to správné vyústění.
Kaskádové lupání prášků na uklidnění otce od rodiny (Jason Isaacs) a jeho (sebe)vražedné fantazie nikam nevedly. Ani v jednotlivých dílech, ani v závěru. A i přes nepopiratelné herecké nasazení Jasona Isaacse či detailní záběry zblízka na člověka s vytřeštěnýma očima nedokázaly bez pointy bavit donekonečna. Na začátku jsme se dozvěděli, že půjde sedět za finanční machinace. A s tím z Thajska i odjedeme. Propracovaný jižanský přízvuk jeho seriálové manželky (Parker Posey), který se stal internetovou senzací, v tuzemském kontextu pobaví jen insidery.
Dějová linka hlídače (Tayme Thapthimthong) a jeho milé Mook (Lalisa Manobal), coby místních zaměstnanců hotelu, se za celých 8 dílů seriálu téměř neposunula. Všechno mezi nimi podstatné je vyřčeno už na začátku: Mook si přeje, aby chlapec oplýval většími ambicemi, což se jí v samém závěru vyplní. Konec příběhu, nic hlubšího se mezi dvojicí za celou dobu neodehraje. Postava Mook jako taková navíc žádný příběh nemá, stačí, že se hezky usmívá.
O největší překvapení ve spekulovaném závěru show se tak postarala trojice zápletek. Zaprvé trojice kamarádek - přestože zrovna jim řada diváků smrt pravděpodobně přála - odjede po silné katarzi jako kompletní, silné a zocelené trio.
Oblíbená postava masérky Belindy (Natasha Rothwell) oproti očekávání většiny přežije a po odjezdu s plnými kapsami nově nabytých peněz se vykašle na svou čerstvou lásku a dost možná i svoje podnikatelské sny. Její příběh přináší jednu z mála moralistických a trefných facek, kterou třetí řada seriálu přinese. Diváci Belindu milovali za to, jak se od bohatých návštěvníků hotelu lišila, aby se v závěru stala díky penězům jednou z nich, a to se vším všudy.
No a do třetice všeho dobrého i zlého - trojice úmrtí (plus dva mrtví bodyguardi). Finále si pro sebe v plné palbě nakonec ukradne milostná dvojice: Rick (Walton Goggins) a Chelsea (Aimee Lou Wood). Chelsea coby nově vzniklý miláček publika zemře následkem Rickova nezodpovědného jednání a nevyléčeného traumatu z dětství. A je to právě Chelsea, která ohledně své smrti nabídne divákům očekávané a vyhledávané nápovědy. "Špatné věci přicházejí vždycky ve trojici," prohlásí v průběhu řady. I (zbytečné dlouhá) scéna s vypouštěním hadů, kde Chelsea skončila zraněná, přestože hady vypustil Rick, měla sloužit jako předzvěst její smrti. Svým monologem o "amor fati", tedy o odevzdané lásce k vlastnímu osudu, Chelsea svou brzkou smrt vnímavým divákům definitivně předpověděla.
Samotná smršť úmrtí, kdy Rick zabije svého vlastního otce, pak přináší rozpačitý mix mezi Romeem a Julií a mexickou telenovelou.
Řada diváků se také nemohla smířit s nelogičnostmi, které závěr seriálu provázely. Proč by si někdo proboha mixoval drink ve špinavém mixéru se zbytky z včerejšího večírku? Proč majitele hotelu neochránila před smrtí jeho všudypřítomná ochranka? Jisté je, že si s nimi autor seriálu neláme hlavu. Ani s absencí logiky v pointách příběhů některých postav, ani s diváky. Na výtky, že třetí řadu Lotosu příliš natahoval, režisér a scenárista zareagoval: "Já prodlužuju vaše vyvrcholení! A pokud nechcete být napínáni… Tak vypadněte z mojí postele!" (Dvojsmysl nechť si čtenář domyslí sám.)
Miku Whiteovi je dobře jasné, že si může dovolit ve scénáři klást otázky a nezodpovídat je. Že ve fiktivním hotelovém řetězci Bílý lotos je ještě spousta místa pro vraždy. A že u toho zase příště budeme, neb čtvrtá řada je už potvrzená. Můžeme zase jen spekulovat, kde se bude odehrávat (ve hře je Austrálie i Praha, hlavně prý lokace, kde je teplo). Budeme zase hádat, čí příběh se bude dál rozvíjet a koho nakonec Mike White pohřbí. Protože spekulace nás na tomhle seriálu vlastně kolektivně baví nejvíc.