Souboj prvního s druhým, už mistrovské Slavie s Plzní, byla obrovská reklama na fotbal. Každého fanouška, ať zaujatého, nebo nezaujatého, musel strhnout, přímo nadchnout.

Sedm gólů a spousta dalších nádherných akcí, to se jen tak nevidí. Jen připomenu, že Slavia dostala poprvé tři góly, navíc doma.

Přesto se jí podařilo proti velice kvalitnímu týmu, který se prosazuje i na evropské úrovni, otočit dvoubrankovou ztrátu. Jen to dokládá, jak byla po celou sezonu dominantní, jak skvělý tým sestavila.

Viktorce, která hraje o každý bod, protože chce druhé místo udržet, bych trochu vyčítal, že při dvoubrankovém vedení možná podlehla představě, že už je hotovo.

V té chvíli mohli být mnozí přesvědčeni, že v Edenu minimálně neprohraje. Hosté se dostali do jakési euforie. Přišlo podcenění momentální situace a času, Memič skóroval v 55. minutě.

Možná si mysleli, že Slavia, když už má titul jistý, tolik nezapne a nepůjde tak důsledně za vítězstvím. Ale opak byl pravdou. Domácí prokázali sílu, je to punc na to, co v této sezoně dokázali.

Už po skončení základní části jsem přiznal, že mám obavy, zda Baník Ostrava zvládne pro něj novou roli, kdy v nadstavbě bude proti nejsilnějším týmům usilovat o udržení vydobyté pozice mezi medailisty. To se potvrzuje.

Chybí několik opor, nejsou patřičné zkušenosti. Navíc mi připadá, že hráčům trošku docházejí síly, netryská z nich nedávná lehkost. Nedostali však v utkání s Olomoucí gól, získali bod, což při ostatních výsledcích je pro ně nakonec velice příznivý počin.

Po celý ročník tým táhl svou hrou a hlavně góly brazilský útočník Ewerton. Spoléhá se na něj. Proti Jablonci a Olomouci se opět dostal do šancí, nebo aspoň do slibných střeleckých pozic, z nichž dříve skóroval. Nyní je nevyužil. Ukazuje se, že i on má nějaké limity, patrně nenachází v zakončení takový klid. Má i smůlu, maličkosti jsou proti němu.

To je pro Ostravu nepříjemné. Na druhé straně má klub splněno: chtěl do evropské soutěže, dosáhne na ni, třetí místo má ve vlastních rukou.

Sparta? Postrádám nasazení, bojovnost

Sparta je pro mě velkým zklamáním. Necítím z ní energii, snahu porvat se soupeřem a třeba i nepříznivými okolnosti.

Když vidím, jak mužstvo odchází sice se svěšenou hlavou, ale nekape z něj naštvání, tak nechápu. Kdyby měli hráči roztrhané dresy, tělo samou modřinu, prohráli smolně, tak to dovede fanoušek odpustit. Nechali tam všechno, nevyšlo to.

Ale u Sparty to patrné není. Není to jedna hmota, nejsou v tomto ohledu přesvědčiví. S takovým přístupem neporazíš nikoho. Ani tým z nižších soutěží. Ztráta na mistrovskou Slavii činí před dalším derby 22 bodů. Něco neskutečného! Postrádám nasazení, bojovnost, všechno.

Omluvy, že odešly po dvou titulech opory, další se zranily, neberu. Stejně tak námitku, že majitel Daniel Křetínský si vzhledem ke svým finančním možnostem může koupit kohokoli. Zranění a únava k fotbalu patří, nároky jsou enormní, je to přirozené. A Sparta má široký kádr.

Na druhé straně záleží, koho koupíš. Koho přivedeš. Neomezené peněžní zdroje nezaručují, že budeš mistrem, že budeš nejlepší. Když někdo odejde, je to fakt, je potřeba ho nahradit. Odešel Ladislav Krejčí, na jeho roli byl nachystaný Filip Panák, ale nestal se jím. Každý však nemůže být lídrem, každý na to schopnosti nemá. Tak ho musíš najít. To Sparta nedokázala.

Také se ptám na úlohu trenéra, který byl označován za odborníka na obranu. Jak Sparta brání, když jde několikrát protihráč středem sám na branku?

Stačí připomenout druhý jablonecký gól. Sebastian Nebyla vybíhá z hloubi své poloviny a jde sám. Má náskok patnácti metrů. Co to je? To si mysleli, že ho dostihnou?

Mluví se o represinku, vysokém napadání při snaze získat zpátky míč. Ale tak hanebné bránění nevidíš ani v amatérské soutěži. Stát patnáct metrů za půlkou v soupeřově poli…

Tohle přece musí trenér hráčům vysvětlit. Jednou, nemusí jim to pořád opakovat. A oni to musí hned pochopit. Ne, že to další zápas nevím. Jsou to základní automatismy.

Kozel zaslouží obdiv

Po rozdělení do skupin se zdálo, že Jablonec a Olomouc budou v té nejsilnější jen přívažky, na nichž si favorité nasbírají snadno body. Ale oba týmy je o ně obírají. Jablonec vyhrál v Ostravě, nyní na Spartě. Po osmnácti letech.

O Jablonci mluvím pořád s velkou úctou. Opakuju, pro tým byl zásadní příchod trenéra Luboše Kozla. Je obdivuhodné, jak složil sestavu, jakou hrou se Jablonec prezentuje.

Nepřijal pozici pouhého odepsaného účastníka skupiny o titul, teď se dokonce otevřela možnost bojovat o čtvrté místo, další velká motivace. Když jel na Spartu, mnozí si říkali - no jo, propojení s Mirkem Peltou, tam dostanou bez většího vzdoru trojku. A všechno bylo jinak.

Vzedmutí jabloneckého týmu se projevuje i na hráčích. Klasickým příkladem je stoper Jakub Martinec. Určitou kvalitu prokazoval už v předchozích sezonách, ale byl jenom stínem toho, co teď předvádí. Pod trenérem Kozlem se úžasně zvedl, stal se výraznou oporou, tahounem mužstva.

Zvláštní kapitolu tvoří Olomouc, která mezi elitu proklouzla na poslední chvíli selháním Liberce a Hradce. Stojí před ní velká událost, kdy může vyhrát pohár a proniknout do Evropy. Připadalo by leckomu logické, že ligové duely odehraje sice důstojně, ale soustředí se na zápas sezony - na finále poháru.

Takhle to však ve fotbale nefunguje. Myšlenka, že nepůjdu do soubojů naplno, pošetřím se, odpočinu, se vymstí. V lize už o nic nejde, lépe neskončíme.

Ale je to přesně naopak. Do tak důležitého střetnutí musím být co nejvíce připravený, udržovat si mentální a fyzickou pohodu. Nelze nic podcenit, natož vypustit. Přístup Olomouce se mi moc líbí a chválím ho.

Liberec se nikam neposunul

Liberec končí sezonu, jak ji začal. Hodně nevydařeně. Velká vyhlášení ničemu neprospěla, pak přišlo pro tým krátké slastné období série vítězství včetně toho nad Spartou, ale už to zase upadlo. Porážka o tři góly na Bohemians je toho dokladem. Nikam se mužstvo neposunulo.

Velkou úctu zaslouží domácí Josef Jindřišek, který se stal nejstarším střelcem v historii ligy ve věku 44 let a 79 dnů. Pepovi zavolám, popřeju mu osobně. Hned jsem nechtěl, když jsem sledoval, jakou slávu pro něj v Ďolíčku připravili.

Pamatuju si ho jako kluka, když přišel z Plavů, z malé vesnice u Jablonce.
Stal se legendou. Končí zase jeden z rytířů fotbalu, kterých už není moc, na které lidi rádi chodili. Je úžasné, co dokázal. A dojde mu to mnohem později.

Kdyby zimní posily dorazily do Dukly dříve, už na podzim, nemusela hrát ve skupině o záchranu. Je obdivuhodné, co s nimi trenér Petr Rada dokázal. Ať se v klubu v létě uděje cokoli, zůstává pro mě trenérem s velkým T. Jestli skončí, přijde liga o další velkou a nenahraditelnou osobnost.

Proberte si sestavu Dukly. Nechci někoho urážet, ale jde o víceméně bezejmenné hráče. A on s nimi za poměrně krátkou dobu tolik dokázal. Ukázal cestu a dostavuje se výsledek. Asi Duklu čeká baráž. Jestli ji zvládne, bude všechno splněno. Doufám, že v lize zůstane a bude se stále zlepšovat.

Trenér Martin Hyský odmítl nabídku Mladé Boleslavi, zůstává v Karviné. Osm z deseti oslovených by šlo za vyšší perspektivou - Boleslav má stále evropské ambice - i vyšším platem. A jako Pražák by byl skoro doma. On však zůstal na druhém konci republiky.

Měl k tomuto rozhodnutí své důvody. Něco buduje, nechce to opustit. Vážím si ho a přeju moc štěstí. Takových srdcařů potřebuje český fotbal víc.