Snili o něm už starověcí Římané, v novodobé historii po něm toužili i Mussolini nebo Berlusconi. První obrysy mostu, který spojí město Messina na Sicílii s městem Villa San Giovanni v Kalábrii, se začaly rýsovat v roce 1969, kdy byla vypsána první architektonická soutěž. Od té doby byl projekt střídavě schvalován a rušen stejně rychle, jako se měnily vlády u moci. Návrh se podařilo oficiálně oživit teprve v roce 2023 kabinetu premiérky Meloniové.

Technický zázrak, nebo riskantní a zbytečný experiment?

Ministr infrastruktury a dopravy a největší podporovatel mostu Matteo Salvini o něm mluví jako o "metru přes moře" a "motoru rozvoje jihu", který patří k nejchudším oblastem Evropy. Most nabídne tři jízdní pruhy v každém směru s kapacitou až šest tisíc aut za hodinu a železniční trať s kapacitou až 200 vlaků denně.  "Messinská úžina je projekt, který nemá ve světě obdoby," horuje Salvini.

Kritici s ním ale jeho nadšení nesdílí. Na mušku si berou nejen rekordní sumu 13,5 miliardy eur, na kterou by měl projekt vyjít, ale upozorňují i na další rizika. Žádný jiný most na světě nebude čelit tolika výzvám. Messinská úžina je jednou z nejvíce seismicky aktivních oblastí Evropy, leží přesně na styku dvou tektonických desek.

Strach z mafie i z poškození životního prostředí

Regiony, kterých se stavba dotkne, tedy Kalábrie a Sicílie, patří k oblastem s největším vlivem mafie. Sílí tak obavy z korupce, podezřelých zakázek či rozkrádání peněz. "Musíme monitorovat celý dodavatelský řetězec, abychom zajistili, že je odolný vůči zločincům," řekl Salvini a dodal, že pokud by se zjistilo, že je do toho zapojena mafie, most by se nestavěl.

Kvůli mostu bude muset svoje domovy opustit až čtyři tisíce lidí na obou stranách průlivu. Ti ještě mohou rozhodnutí právně napadnout, výstavba by se tak mohla opozdit. Proti mostu bojují i ekologové, kteří varují před dopady na ekosystém úžiny a migraci ptáků a před porušením chráněných oblastí. 

Most jako součást obranné infrastruktury

Kontroverze budí také skutečnost, že italská vláda chce projekt klasifikovat jako strategickou obrannou infrastrukturu, výdaj by se tak započítával do cíle NATO, kterým je pět procent hrubého domácího produktu vynakládat na obranu. Most by tak mohl sloužit jako rychlý koridor pro přesuny vojenské techniky a jednotek.

"Je zřejmé, že má dvojí využití, a proto jej lze použít i z bezpečnostních důvodů," uvedl Salvini na tiskové konferenci. Projekt musí ještě schválit italský účetní dvůr a také agentury pro ochranu životního prostředí - jak národní, tak na úrovni EU.

Přes Messinskou úžinu dnes jezdí trajekty, což je pomalé, nepraktické a závislé na počasí. Most by tak měl spojení zrychlit. Přípravné práci na něm by mohly odstartovat už koncem léta, samotná výstavba pak příští rok. Dokončení se plánuje v letech 2032 až 2033.