V závislosti na vytápěné ploše, spotřebě uhlí nebo plynu, naježděných kilometrech a spotřebě vozu a hlavně vývoji cen povolenek by mohly po roce 2027 vzrůst v součtu domácnostem náklady řádově od jednotek tisíc korun ročně až po několik desítek tisíc. 

Bohatší lidé mají prostředky na úsporná opatření, tedy na zateplování domů, přestavbu vytápění třeba na tepelné čerpadlo, případně pořízení elektromobilu. Zdražený benzin (litr zhruba o 3 až 4 koruny) nebo plyn (řádově tisíce korun ročně) je tedy vlivem snížené spotřeby tolik nepostihne. 

Chudší lidé ale nemají na takové investice peníze. A na úvěry či na státní dotace typu Zelená úsporám často nedosáhnou nebo si neporadí s administrativou. Samoživitelky, senioři, další lidé s nízkými příjmy, žijící spíš na vsi než ve městech, lidé ve vyloučených lokalitách budou tedy povolenkovými náklady postiženi více.

I kdyby cena povolenky zůstala například na Bruselem stanovené počáteční ceně 45 eur za tunu CO2 (podle analytiků lze ale téměř jistě očekávat po čase vyšší), prodražilo by se vlivem zdražení u pump tankování staršího spalovacího vozu s průměrnou spotřebou a spíše nižším ročním nájezdem o zhruba čtyři tisíce korun ročně. Vytápění rodinného domu plynem by podražilo zhruba o šest tisíc. 

 "Při teoretických cenách 40 eur za MWh zemního plynu a 55 eur za jednu tunu emisí dojde ke zvýšení celkové ceny komodity - zemního plynu o 34 procent," vyčíslil předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý. 

Lukáš Kaňok, ředitel sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz, vyčísluje, že nárůst by byl citelný, i kdyby cena povolenky zůstala na nejnižší úrovni 45 eur. "Znamenalo by to nárůst ceny uhlí o 48 procent a plynu o přibližně 15 procent. Dopady tak budou patrné v rozpočtech většiny domácností, nejcitelněji pak u těch s nižšími příjmy, které nemají prostředky na zateplení domů nebo přechod na moderní vytápění," soudí Kaňok.

Při vyšší ceně povolenek by vytápění rodinného domu úměrně narostlo. Po připočtení vyšších cen za tankování by se pak celkový nárůst nákladů mohl dostat například nad dvě desítky tisíc korun ročně. 

Lepší to nebude v případě vytápění domácností uhlím. "Uhlí bude zasaženo nejvíce," říká Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGU. Zpoplatnění emisí při stejném vyrobeném množství energie (tepla) vyjde podle něj přibližně o 75 procent vyšší než u zemního plynu.

"Pro jednu MWh tepla v uhlí tak povolenka při ceně okolo 50 eur zdraží přibližně o 450 korun. Pro domácnost v rodinném domě může účet za uhlí vyšplhat přibližně průměrně o osm až 10 tisíc korun za rok," uvedl Macenauer.

Daniel Hůle, vedoucí dluhového poradenství v organizaci Člověk v tísni, potvrzuje, že lidé a domácnosti s nejnižšími příjmy mají jen omezené možnosti, jak povolenkové drahotě uniknout. EU sice vytvoří systém kompenzací zejména nízkopříjmovým lidem (takzvaný Sociální klimatický fond), ale rozdělování miliard pomoci je nejasné. 

"Stává se z toho třeskuté volební téma, které voliče může víc než dosud nahnat k populistickým politickým stranám. To by ale zase nebyla dobrá zpráva pro střední a výše příjmovou skupinu obyvatel," hodnotí situaci Hůle. 

Česko, na rozdíl od řady jiných států EU, zatím povolenkovou směrnici do své legislativy nezavedlo, ale pokud tak neučiní, bude platit vysoké pokuty. Současná vláda Petra Fialy sice směrnici předloni schválila, ale teď se jí brání, hledá v EU podporu pro zmírnění zdražení.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš rovnou tvrdí, že ji i za cenu sebetvrdších sankcí nezavede. Pokud na podzim vyhraje volby.

Systém má (podobně jako nynější povolenky pro elektrárny, hutě a další "čoudící" provozy) pomoci životnímu prostředí, omezit emise skleníkových plynů a také snížit závislost EU na dovozu fosilních surovin. Do startu zbývá pouhý rok a půl. 

Česko se snaží prosadit zastropování ceny, která je pro počátek nastavena na 45 eur za tunu CO2, ale také například úpravu systému obchodování s povolenkami nebo pravidelné zveřejňování klíčových dat.

Počáteční cena 45 eur za tunu CO2 je hodnota z roku 2000, po započtení inflace budou povolenky začínat spíš na ceně 55 eur. Brusel počítá v případě nadměrného růstu ceny tržně obchodované povolenky s "brzdícím" mechanismem v podobě navýšení počtu vydaných povolenek, a tedy jejich případným zlevněním.

Od roku 2030 ale žádná brzda nebude. Cena se v tržním prostředí reálně může vyšplhat k 80 nebo i 100 eurům, v krajním případě i třeba na dvojnásobek. 

Ministerstvo životního prostředí potvrdilo slova premiéra Petra Fialy, že Česko získalo mezi členskými státy významnou podporu snahy o zastropování cen povolenek na přijatelné úrovni.

"Česká republika iniciovala celoevropskou debatu o výrazném posílení pojistek proti růstu cen povolenek. Pojistky už sice ve směrnici jsou, ale nebyla důvěra, že mohou být účinné," uvedl za ministerstvo vrchní ředitel sekce ochrany klimatu Petr Holub.

Jenže ani podpora většiny dalších zemí nemusí směrnici zmírnit, natož zrušit. K tomu je potřeba souhlasu všech členských zemí a to podle odborníků není zatím příliš reálné.