9 0 0 20.07.2025
Podle výzkumníka Chrise Moulina z britské University of Leeds se s "jamais vu" alespoň jednou v životě setká až 60 procent lidí. O tomto jevu však dlouho neexistovaly žádné laboratorní studie. To se změnilo až v posledních letech.
Moulin se svým týmem provedl jednoduchý, ale průlomový experiment: požádali účastníky, aby opakovaně psali běžná slova jako "door" (dveře) - třicetkrát během jedné minuty.
Výsledek? Až 70 procent lidí zažilo pocit, že slovo ztratilo význam, vypadalo divně nebo jako by bylo vymyšlené. Mozek byl zahlcen opakováním a dočasně ztratil schopnost přiřazovat známým slovům jejich obvyklý význam.
Zkušenost s tímto jevem může být různorodá: Díváte se na známé slovo (např. "menu") a najednou vypadá špatně - jako by bylo napsáno v cizím jazyce. Hrajete známou skladbu a ztratíte nit - tón se zdá cizí. Vstoupíte do svého bytu a na chvíli máte pocit, že je to úplně nové místo. Díváte se na partnera a na zlomek vteřiny ho nepoznáváte.
Podle některých neurologů vzniká "jamais vu" kvůli krátkodobé poruše komunikace mezi spánkovými laloky (rozpoznávání) a hippocampem (paměť). Mozek jednoduše na okamžik "zapomene", že danou věc zná.
Ve většině případů jde o neškodný fenomén. Může být vyvolán únavou, stresem, vyčerpáním nebo třeba nedostatkem spánku. Podobně jako déjà vu může sloužit jako jakýsi "systém kontroly" v našem mozku - způsob, jak upozornit, že něco nesedí.
Ale pozor: opakované nebo déletrvající epizody mohou být příznakem neurologického problému, například epilepsie spánkového laloku nebo některých psychiatrických poruch.
Studie také naznačují, že tento jev může být důležitý z evolučního hlediska. Představte si mozek, který vykonává rutinní činnost (například psaní) a opakováním začne ztrácet smysl. Pocit neznámosti nás může vytrhnout z automatického režimu a upozornit, že se děje něco zvláštního. V jistém smyslu jde o psychologický "reset", který nás udržuje ve střehu.
Výzkum "jamais vu" získal v roce 2023 Ig Nobelovu cenu za literaturu - ocenění pro vědecké objevy, které "nejprve rozesmějí, a pak přimějí k zamyšlení". A skutečně: za podivným pocitem může být hlubší porozumění mozkovým procesům, poruchám jako OCD (obsedantně kompulzivní porucha) nebo schopnosti udržet naši mysl flexibilní.
Kdy zpozornět a vyhledat pomoc? Občasný výskyt tohoto jevu či pocitu není důvodem k panice. Pokud se ale začnou epizody opakovat častěji, trvat déle nebo jsou spojeny s bolestmi hlavy, zmateností nebo ztrátou vědomí, je na místě konzultace s lékařem.
Zdroje: abc.net.au, neurosciencenews.com, health.clevelandclinic.org