Mají čerstvě po mrtvici a potřebují rehabilitaci. Další trápí migrény nebo závratě. Potřebovali by proto neurologa. Jenomže objednací lhůty jsou u specialistů i několikaměsíční. Třeba Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra přiznává, že pacienti musejí na tuto péči čekat až pět měsíců. Přesto se síť smluvních lékařů příliš nerozšiřuje. Ačkoliv lékaři volné kapacity nabízejí, pojišťovny o ně nemají zájem.

Ukazuje to například případ brněnské neuroložky Petry Mištríkové. Léta pracovala u lůžek pacientů, naposledy vedla neurologické oddělení Vojenské nemocnice v Brně. Pak se ale rozhodla pro klidnější život a založila si ambulanci. Otevřela ji na poliklinice, kde jedna taková ordinace právě skončila.

"O tom, že bude poptávka ze strany pacientů, jsem nepochybovala. Neurologických problémů totiž přibývá," říká. Tomu podle ní odpovídají i čekací lhůty, které se v okolí pohybují mezi třemi a šesti měsíci. Jenomže s poptávkou ze strany pojišťoven už je to jiné.

Přestože jim lékařka nabídla každodenní ordinační dobu a kapacitu pro zhruba 2,5 tisíce pacientů, pojišťovny její služby odmítly. "Nemají o ně zájem. Tvrdí, že neurologů je dostatek," popisuje Mištríková. V její ordinaci přitom každý den zazvoní telefon až patnáctkrát.

"Lidé jsou zoufalí a chtějí vyšetřit dřív než v listopadu nebo v prosinci, ale nemůžou nikoho sehnat," pokračuje lékařka. Když jim ale vysvětlí, že by museli za péči zaplatit, část z nich couvne. "Nerozumí tomu, proč by měli něco hradit, když odvádějí zdravotní pojištění. A já zase rozumím jim," dodává neuroložka.

Jojko: Zatlačte na pojišťovny

Problémy potvrzuje i šéf sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. "Neurologie je opravdu nedostupná. A nejenom ona. Vykryto není, na co si vzpomenete," říká.

Pacienti se tak musejí obrnit trpělivostí a na péči lékaře si počkat. "Mnohdy i několik měsíců, což je v rozporu s neochotou pojišťoven uzavírat jakékoliv nové smlouvy. Už léta si nepamatuju, že by některá z nich podepsala s někým novou smlouvu," říká. Výjimkou jsou podle něj jen okrajové regiony a vybrané obory. Například dětská psychiatrie.

Část lékařů už proto funguje - stejně jako brněnská neuroložka Mištríková - za hotovost. O nové smlouvy už mnohdy ani nežádají. "Stejně se jim to nevyplatí," tvrdí Jojko. Úhrady od pojišťoven jsou podle něj tak nízké, že nepokryjí ani náklady na provoz ambulance.

Pacienti by měli podle Jojka na pojišťovny zatlačit a přimět je, aby svou politiku změnily. "Právě pojišťovny jsou jim totiž povinné péči zajistit," říká Jojko a dodává: "Dokud se ale nedostanou pod tlak vlastních klientů, tak se nic moc nezmění."

Pojišťovny: Lékařů je všude dost

Jenomže pojišťovny to vidí jinak. Péče je podle nich zajištěná a síť rozšíření nepotřebuje. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna má podle její mluvčí Viktorie Plívové smlouvy se 617 poskytovateli zdravotních služeb v oboru neurologie, z toho 48 sídlí v Brně.

"Tito poskytovatelé přitom mohou mít nasmlouváno více pracovišť na více místech a péče může být zajišťována více úvazky lékařů," napsala Plívová. Novou smlouvu s brněnskou neuroložkou proto VZP odmítla. Plívová ale současně přiznala, že VZP přehled o objednacích lhůtách nemá.

Podobně reagovala i Jana Schillerová ze Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. "Nabídky poskytovatele si vážíme. V současnosti však nepřistupujeme k rozšiřování smluvních kapacit v oblasti neurologie v regionu okresu Brno-město, neboť považujeme dostupnost péče za zajištěnou," uvedla.

Doplnila, že pojišťovna má v tuto chvíli v jihomoravské metropoli nasmlouvaných 38 úvazků neurologů. "Objednací lhůty na vyšetření se tak pohybují v rozmezí tří týdnů až pěti měsíců," uvedla Schillerová.

Oborová zdravotní pojišťovna má podle jejího mluvčího Františka Tlapáka smlouvu s 635 neurologickými ambulancemi, z toho 505 sídlí mimo nemocnice. Ani tato pojišťovna ale přehled o čekacích lhůtách nemá, sleduje jen dojezdovou vzdálenost klientů k ambulantnímu neurologovi. "A ta je podle nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb 45 minut," uvedl Tlapák.

Čekací lhůty nikdo neměří

Vedení resortu zdravotnictví přitom před čtyřmi lety slibovalo, že vytvoří systém pro sledování čekacích lhůt na plánovaná vyšetření. Chtělo rovněž přísně kontrolovat, nakolik pojišťovny plní svou funkci a zajišťují dostatečné a rovnoměrně rozložené kapacity pro své klienty. Kabinet si to dokonce vepsal do programového prohlášení vlády.

"Budeme přísně kontrolovat realizaci odpovědnosti pojišťoven za tvorbu sítě zdravotnických kapacit a její rovnoměrnou distribuci včetně lékařské pohotovostní služby. Ve spolupráci s pojišťovnami vytvoříme systém monitoringu a správy čekací doby na plánované zákroky a plánovaná vyšetření. Zavedeme i elektronické monitorování volných kapacit pro možnosti registrace u některých specializací lékařů," stojí v něm.

Žádný systém ale zatím nevznikl. Podle náměstka ministra Václava Pláteníka se má sice pilotovat takzvaná e-žádanka, která má sledovat cestu pacienta systémem a měřit čekací lhůty na jakékoliv vyšetření, ale až příští rok. V tuto chvíli existuje jenom přehled o čekacích dobách na screeningy, například na kolonoskopii.

Podle šéfa Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka se tak bude situace i nadále zhoršovat. "Třetině a více lékařům je totiž šedesát a více let. Budou odcházet do důchodu. Je to alarmující a řešení se musí vymyslet velmi brzo," řekl.