Zatímco Indie na tvrzení o ztrátách nijak nereagovala, čínský výrobce letounu J-10C, známého také jako "Vigorous Dragon", státní společnost Chengdu Aircraft Industry Group, zaznamenal prudký nárůst akcií až o 40 procent. A není divu. Tento incident může sloužit jako živý test schopností čínské zbrojní techniky v přímé konfrontaci se západními zbraněmi.

Mlčení prolomila americká strana. Pro agenturu Reuters potvrdili dva američtí představitelé, že opravdu došlo k sestřelení nejméně dvou indických vojenských letadel.

Čína jako hlavní zbrojař Pákistánu

Pákistán je dlouholetým spojencem Číny, která mu podle údajů Stockholm International Peace Research Institute v posledních pěti letech dodala 81 procent importovaných zbraní. Ty zahrnují nejen stíhačky, ale i raketové systémy, radary a protivzdušnou obranu - zkrátka kompletní zbrojní arzenál potřebný pro vedení moderního konfliktu.

Spolupráce mezi oběma zeměmi sahá hluboko. Pákistán a Čína pořádají společná vojenská cvičení. Čínská vojenská pomoc navíc stále více zahrnuje i prvky umělé inteligence, která má například pomáhat s cílením zbraní.

"Z jakéhokoli střetu mezi Indií a Pákistánem se stává neformální testovací pole pro čínský vojenský export," vysvětluje Sajjan Gohel, expert na bezpečnost z Asia-Pacific Foundation pro CNN. A dodává: "Toto už není jen dvoustranný spor. Jde o součást širšího geopolitického soupeření."

Indie přehodnocuje své aliance

Na druhé straně hranice stojí Indie, která se tradičně držela politiky neangažovanosti. Ta se ale mění. Nové partnerství se Spojenými státy, nákupy západních zbraní a snižování závislosti na Rusku ukazují, že Dillí se strategicky přiklání k Západu i jako protiváha k rostoucímu čínskému vlivu.

Indie si od Francie například pořídila desítky stíhaček Rafale, které jsou považovány za jedny z nejmodernějších letadel své kategorie. Letos v dubnu navíc podepsala dohodu na dalších 26 kusů za 7,4 miliardy dolarů (přibližně 172,4 miliardy korun). Přesto by zprávy o sestřelení některých těchto letadel v souboji s čínskými J-10C znamenaly první bojové selhání Rafale a zároveň velké PR vítězství pro čínskou technologii.

Jak se liší J-10C a Rafale?

Oba typy stíhaček spadají do takzvané 4,5. generace - jsou tedy velmi moderní, ale nedosahují úrovně stealth technologií páté generace. Každý z nich má své silné i slabé stránky.

Čínský J-10C má větší radar a pravděpodobně lepší přehled o situaci ve vzduchu. Díky tomu, že je součástí integrovaného čínského zbrojního systému, může efektivněji spolupracovat s ostatními čínskými radary a letouny. Naproti tomu indické letectvo musí sladit francouzské Rafale s ruskými protiraketovými systémy a izraelskými letouny včasné výstrahy, což může vést ke komplikacím v koordinaci.

Rafale zase vyniká větší nosností a univerzálností. Uveze až 9 tun výzbroje, zatímco J-10C jen 6 tun. Francouzská stíhačka má také 14 závěsníků na zbraně oproti 11 u čínského stroje.

Změna sil v regionu

V moderním vzdušném boji často rozhodují rakety typu BVR - tedy ty, které dokážou zasáhnout cíl mimo vizuální dosah. Obě země tyto rakety během střetu použily.

Pákistán nasadil rakety PL-15, které mají radarové navádění a údajný dolet až 145 km v čínské exportní verzi pro Pákistán. Indie spoléhá na evropské střely Meteor s doletem kolem 200 km a technologií, která umožňuje průběžné navádění během letu. Obě rakety patří ke světové špičce, takže vítěz v tomto ohledu zatím není zcela jasný.

Celá událost ukazuje hlubší posun v rovnováze sil v jižní Asii. Zatímco v minulosti byly spory mezi Indií a Pákistánem chápány jako lokální, dnes se stávají součástí globálního soupeření mezi Západem a Čínou. Ať už skončí vyšetřování leteckého incidentu jakkoli, je jisté, že svět teď bude o to více sledovat, jak si čínské zbraně povedou nejen na přehlídkách, ale i v ostrém boji.