I příběh Pippena, nenápadného génia, který se narodil přesně před šedesáti lety 25. září 1965 a kvůli zbrkle podepsané smlouvě vyhrával tituly za nesmyslně nízký plat, ukázal dnes již kultovní seriál The Last Dance.

Dokumentární dílo ukazuje v deseti epizodách záběry ze zákulisí Chicaga Bulls v sezoně 1997/98. V ročníku, kdy možná nejúžasnější sportovní tým všech dob, postavený okolo fenomenálního Jordana, získal svůj poslední, šestý titul.

Velký prostor po zásluze patří i Pippenovi - chlapíkovi, kterého v Americe nazývají jedinečným "Robinem" nepřekonatelného "Batmana" Jordana.

Během závěrečného mistrovského tažení byl rodák z amerického Hamburgu ve státě Arkansas lídrem či nejhůře druhým v pořadí ve všech důležitých statistikách - druhý v počtu bodů, v doskocích a odehraných minutách na hřišti.

Absolutním králem týmu byl pak v získaných míčích a asistencích. Pokud jste se ale podívali na žebříček hráčů podle výše platu, nebyl Pippen ani v základní "basketbalové" pětce. Patřila mu až šestá příčka.

V rámci celé NBA byl se svou mzdou až na vyloženě skandálním 122. místě. Důvod? Jednoduchý. V roce 1991 uzavřel dlouholetou smlouvu na sedm sezon, která mu vynesla 18 milionů dolarů

Co se nejprve zdálo jako férová dohoda (v sezoně 1992/93 byl osmým nejlépe placeným basketbalistou světa), se během chvíle naprosto změnilo.

V roce 1995 se totiž razantně zvýšily platy, takže zprvu solidní gáže byla na konci jeho kontraktu, obzvláště pro pětinásobného vítěze NBA a jednoho z nejlepších světových hráčů, naprosto směšná.

Bizarní je, že před něčím takovým Pippena varoval sám vlastník klubu Jerry Reinsdorf. "Uvazuješ se na moc dlouhou dobu," říkal mu.

Ten však měl pro dlouhodobý kontrakt své důvody. "Chtěl jsem zabezpečit rodinu, nechtěl jsem riskovat, že se například zraním," vysvětloval v dokumentu sám hráč.

Už brzy ale bylo jasné, že Pippenova mzda neodpovídá jeho výkonům. Patřil k nejlepším obráncům v lize, Jordan si spolupráci s ním nemohl vynachválit, vedení však už o změně smlouvy nechtělo ani slyšet. Do poslední mistrovské sezony tak šel šikovný small forward velmi frustrovaný.

Musel na operaci s kotníkem, tu si však schválně odložil až na podzim, kvůli čemuž tak Bulls chyběl v podstatné porci utkání.

"Nechtěl jsem si kazit léto rehabilitací, navíc jsem si říkal, že se na mě stejně nikdo netěší," líčil.

Na hřiště se dostal později, v play-off pak byl ale znovu výtečnou oporou a společně s Jordanem i trenérem Philem Jacksonem pošesté zvedli nad hlavu trofej pro vítěze ligy.

Léta finančního strádání u Bulls si pak Pippen vynahradil v Houstonu, Portlandu a nakonec i v Chicagu, kam se na úplný závěr úspěšné kariéry vrátil.

Stárnoucího veterána, člena prvního Dream Teamu z olympiády v Barceloně 1992 (i toho druhého, který za čtyři roky v Atlantě zlato obhájil), ocenili Býci kontraktem na více než 10 milionů za dva roky, byť nakonec odehrál jen třiadvacet utkání v první sezoně a pak kariéru ukončil.

V celkovém součtu tak rozhodně škodný nebyl, jeho sedmiletá smlouva u Bulls je však dodnes považována za jedno z nejhorších hráčských rozhodnutí historie.

To však Pippenovi bohatě nahradily sportovní úspěchy a vědomí, že byl stěžejní součástí asi nejlepšího týmu všech dob - a pravou rukou největšího hráče, jaký kdy žil.