Zná to každý, kdo ve všední dny ráno poslouchá rozhlas s dopravním zpravodajstvím. Moderátor poctivě vyjmenovává téměř všechny příjezdové cesty do Prahy a zpoždění, se kterým na nich musí šoféři počítat. Často by bylo kratší uvádět silnice, na kterých je provoz plynulý.

Přesto jsou v Praze úseky, kde bývají zácpy častější a delší. Díky sběru dat o nich dobře ví aplikace Google Maps. A právě z jejích údajů datová redakce Aktuálně.cz sestavila mapu obvyklých dopravních kolon v metropoli a jejím blízkém okolí.

Na minutu jízdy minuta stání

Barevnost čar v mapě odpovídá tomu, na co jsou uživatelé zvyklí z navigací. Červená značí, že na každou minutu jízdy připadá minimálně jedna minuta čekání v koloně, tedy že zde řidiči oproti době bez provozu stráví dvojnásobek času.

Takových úseků je v Praze hned několik: Bělohorská ulice spolu s Patočkovou, Strakonická, Pražský okruh ve směru od D1, Liberecká a hlavně na ni navazující ulice V Holešovičkách nebo Štěrboholská spojka mezi Černým Mostem a Průmyslovou.

"Největší zácpy během ranních špiček tradičně vznikají na Jižní spojce ve směru do centra, na Štěrboholské spojce, V Holešovičkách směrem do tunelového komplexu Blanka a dále na Městském okruhu, na Barrandovském mostě a Strakonické směrem z jižních částí města do centra," vyjmenovává mluvčí Technické správy komunikací Barbora Lišková.

Obecně podle ní platí, že komplikace jsou dlouhodobě na všech příjezdových cestách ze Středočeského kraje. A s tím, jak dojíždějících přibývá, je situace rok od roku horší. V kraji přibylo za dvacet let přes 300 tisíc obyvatel, v samotné Praze pak zhruba 200 tisíc.

Ráno horší večera

Ráno se hlavní pražské tahy promění v "parkoviště" ve směru do centra, odpoledne ve směru z centra. Jak ukazují data aplikace Waze - dalšího kanálu, jehož prostřednictvím Google získává údaje o provozu - odpolední špička bývá v Praze o něco slabší než ranní, zato však trvá déle.

Kdo dojíždí každý den autem směrem od dálnice D1 přes Pražský okruh na Smíchov, ztratí v kolonách přibližně 250 hodin ročně. K tomu je třeba připočítat ještě vlastní čas jízdy. 

V některých pražských ulicích se auta během ranní špičky šinou tak pomalu, že jim může konkurovat i průměrný cyklista. Rekordmanem je v této disciplíně příjezd do metropole ze severu. Mezi Kbelskou a Povltavskou dosahuje průměrná rychlost aut 12 kilometrů za hodinu. Pomaleji než dvacítkou se ráno jezdí ještě na dalších sedmi čtyřproudových silnicích.

Daň za průjezdnou Blanku

Světlou výjimkou je šestice tunelů Městského okruhu mezi Smíchovem a Trojou. Díky řízenému vjezdu v nich k dopravním kolapsům dochází jen zřídka, průměrná rychlost se pohybuje kolem padesátky. Jenže dostat se do samotného podzemí je během ranní i odpolední špičky mnohdy zdlouhavé. Právě příjezdy do Blanky převzaly od magistrály u Národního muzea titul největších dopravních špuntů v Praze.

Chronické kolony berou řidičům nejen čas. Podle údajů Portálu nehod se v metropoli stane více než 19 tisíc dopravních nehod ročně, tedy o třetinu více než v sousedním lidnatějším a dvacetkrát rozlehlejším Středočeském kraji. Téměř 97 procent nehod zaviní řidiči.

"Nehody velmi často souvisí s velkou intenzitou dopravy, jejich příčinou jsou dlouhé kolony nebo náhlá změna plynulosti provozu," podotkl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která Portál nehod provozuje.