Do finální volby zbývá týden, případně i dva. A dění okolo kandidátů začne nesporně teprve nabírat na obrátkách.

Podstatné je v danou chvíli toto: z jedenadvaceti přihlášených kandidátů a kandidátek Rada ČT ve středu vybere pět. Ti se o týden později utkají ve finální volbě, jejíž součástí bude veřejná prezentace kandidátských projektů. Čelit budou také otázkám jednotlivých radních. Na to naváže tajná volba, která bude skoro jistě vícekolová. A pokud se radním za týden ve středu nepodaří nikoho zvolit, pokusí se o to znovu na konci června.

Oproti předchozím volbám generálního ředitele ČT je letos situace odlišná v tom, že se do výběrového řízení přihlásil vysoký počet lidí, kteří působí v České televizi. Stěží lze přitom pracovat s tím, že radní budou v prvním kole preferovat výhradně je. Z informací Aktuálně.cz vyplývá, že poměr mezi lidmi zevnitř ČT a zvenčí bude po prvním kole, ve kterém radní zúží počet kandidátů na oněch pět, buď 4:1, spíše ale 3:2.

Z toho, o čem se mluví v zákulisí, lze přitom s jistou mírou opatrnosti říct, kdo má vcelku slušné šance projít do finální volby. Jsou to Hynek Chudárek, Miroslav Karas, Milan Fridrich, Petr Mrzena, Jiří Ponikelský a Libuše Šmuclerová (podrobnosti o nich viz box níže v článku).

Vyloučit však v žádném případě nelze nějaké překvapení. V čase, kdy tento text vznikal, zbývalo do volby necelých čtyřiadvacet hodin, což je doba, během které mohou vzniknout nové dohody a spojenectví.

Záložní plán

Pokud platí, že většina radních upřednostní někoho zevnitř České televize, o post generálního ředitele si to podle všeho rozdají Mrzena, Chudárek, Fridrich a Ponikelský. A posledně jmenovaného lze označit za kompromisního kandidáta - sice není favorit, směle ho ale můžeme považovat za "černého koně" volby nástupce Jana Součka.

Za pozornost bude jistě stát také to, jak si bude počínat ředitel divize Zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena. Podle některých hlasů má solidní šanci, podle jiných může být naopak pro velkou část kontrolního orgánu veřejnoprávní televize nevolitelný, neboť je spojován s tím, co se jim nelíbilo na nyní už exšéfovi ČT Součkovi.

Jen pro připomenutí: už v prosinci roku 2023 ČT oznámila, že v její hlavní zpravodajské relaci Události skončí moderátor Jakub Železný, loni v létě pak vedení ČT ukončilo výrobu pořadu 168 hodin s Norou Fridrichovou, v ČT pak za Mrzeny skončili investigativní novináři Jiří Hynek a Ondřej Stratilík. A letos na jaře došlo k pozastavení výroby pořadu Fokus Václava Moravce.

Někteří radní pak Mrzenovi vyčítají jisté "zabetonování" redakce zpravodajství a kumulaci funkcí. Jednoduše řečeno: celé redakci velí vedle Mrzeny Michal Kubal, šéfredaktor zpravodajství a publicistiky, ale také moderátor Událostí nebo autor rozhovorů s "lukrativními" hosty. Něco podobného lze říct o Martinu Řezníčkovi, který je jeho zástupcem.

Co ovlivní loajalita?

Mrzena byl po celou dobu zcela loajální Součkovi, ostatně jinak by ani nebyl součástí jeho managementu. Jenomže Souček se zvládl za necelé dva roky ve funkci znelíbit těm radním, kteří ho původně volili, a tak je otázka, do jaké míry by bylo nyní z jejich strany moudré vsadit na kandidáta, který je tak úzce spojený právě s ním.

Na druhou stranu platí toto: Jan Souček tvrdí, že byl pod tlakem radního Pavla Matochy třeba v tom smyslu, aby z obrazovek ČT odstranil Václava Moravce. A Mrzena se takovému scénáři přinejmenším nebránil. Matocha a spol. to tedy mohou vyhodnotit také tak, že jim je loajální.

V každém případě nelze vyloučit, že si někteří radní včetně Mrzeny v jistý moment osvojí, případně už osvojili, záložní plán, který spočívá v tom, že by Mrzena v jistou chvíli ustoupil do pozadí a vytvořil tandem s Hynkem Chudárkem. A to v tom smyslu, že by druhý jmenovaný usiloval o post generálního ředitele a Mrzena by zůstal jeho spojencem a pravou rukou jako ředitel divize Zpravodajství a publicistiky.

Kořen i Krejčová chtějí šéfovat ČT: Máme ji v srdci. Je znepokojivé, co se tam děje: