"Bylo mi sedmnáct, když jsem odjel do Londýna, kde jsem žil celých dvacet let," otvírá Denis Fialka svůj příběh. V hlavním městě Velké Británie začínal třeba s mytím aut a malováním pokojů. Poté se dostal k pekařskému řemeslu a studoval na Národní pekařské škole.

Zlom však nastal, když jednou v ranní zácpě zahlédl nekonečný proud lidí na kolech. "Seděl jsem v autě, a když jsem viděl dav projíždějících cyklistů, řekl jsem si, že to musím zkusit taky. Žiju podle pravidla: teď, nebo nikdy," popisuje.

První kolo za 169 liber, první jízda do práce, první zadýchaní kopec - právě to rozpoutalo něco, co Denise už nikdy nepustilo - lásku k cyklistice.

Z tlouštíka závodníkem

Z cyklisty dojíždějícího do práce se v roce 2012 let stal silniční závodník v britském týmu London Phoenix. "Začal jsem trénovat, jezdit, bavit se o kolech. Shodil jsem ze 105 kilo na 72. A pak už to šlo - licence, závody, tři účasti na mistrovství světa. A s tím rostla i láska ke kolům," vypráví.

Poté začal pracovat v cyklistických obchodech, kde kola opravoval, prodával a dokonce i stavěl. "A když jsem se rozhodl, že se vrátím do Čech, bylo mi jasné, že si chci otevřít místo podobné tomu, ve kterém jsem pracoval v Anglii. Místo, kde se zastavíte na kávu, dort a zároveň vám někdo opraví kolo," říká Denis, který se umístil třeba mezi Top 10 na kvalifikačním zádově Tour of Cambridgeshire. 

Mallorca uprostřed Čech a hledání

Jeho "Kolo a káva" se rozhodně nezrodilo přes noc. Dva roky hledal ideální místo. "Bylo to o náhodě a štěstí. Dlouho nic nebylo vyhovující - buď příliš velké, nebo malé, nebo mimo trasu. A pak jsem našel tohle místo. Kousek od hospody, kde jsme se dřív se silničkářskou partou scházeli. Místo s frekvencí, kterou potvrdil i statistický úřad," popisuje budovu, kde se kdysi nacházel vojenský sklad oblečení.

"Někteří lidé mi říkali, že jsem blázen, že to otvírám zrovna tady v Červeném Újezdě - uprostřed ničeho. Tady to ale není uprostřed ničeho. Tady je přímo cyklistická dálnice," říká s úsměvem. Frekventovaná křižovatka na Křivoklátsku se tak stala ideálním místem pro jeho vizi - kavárnu a dílnu, kde se cyklisté zastaví na espresso, servis nebo jen na kus řeči.

A výsledek? Dnes se do "Kolo a káva" sjíždějí cyklisté z celé Prahy, Berouna i širokého okolí. Proč? Třeba pro atmosféru, kterou Denis přirovnává k Mallorce. "Neříkám to já, říkají to lidi. Krásné počasí, příjemné prostředí, káva, dorty, kola. Je to jako zastávka na výšlapu ve Španělsku," doplňuje. A opravdu - když sem někdo jednou přijede, je více než pravděpodobné, že se ještě vrátí. Možná kvůli kávě od Light Roast Coffee, možná kvůli vyhlášeným větrníkům - a možná kvůli Denisovi samotnému, který se snaží svým zákazníkům věnovat maximální pozornost.

Espresso, originál a příběh za sto tisíc

Nejde však jen o kávu a sladké. Místu dominuje servis. A ne ledajaký. Denis totiž kola nejen opravuje, ale i staví - na zakázku. "Nejvíc mě těší stavby kol. To je pro mě jako meditace. Přijdu ráno, zamknu se a dlouhé hodiny tvořím. Věnuju tomu maximum," tvrdí.

Nejvíc hrdý je na prémiové značky, se kterými spolupracuje - Fuji, Ridley a především Faktor. "Faktor je srdcovka. Lidé sem přijedou, často jen na kávu. Ale pak se rozhlédnou, povídáme si - a třeba za pár týdnů si od nás odvezou kolo snů," vypráví. Celý proces začíná pečlivým bike fittingem a končí dokonale sladěným strojem na míru. To vše zhruba za šest týdnů. Celkem rychlovka, že?

Exkluzivní značky a vymazlené designy však nenadchly jen majitele podniku. Jednoho slunečného odpoledne se u něj zastavil cyklista se starším silničním kolem a Denis si všiml, že u popíjení kávy nemůže spustit oči z jednoho červeného silničního kola. A tak slovo dalo slovo, a hosta stála zastávka na kávu sto tisíc korun. Z místa pak odjel s novým nablýskaným strojem se slovy, že si pro staré kolo dojede později. Pro Fialku návštěva snů.

Komunita, peloton, cukr

Z malé kavárny a servisu se během pár let stalo centrum cyklistiky západně od Prahy a Denis kolem sebe vybudoval pevnou komunitu. Vznikl tým Kolo a káva, který má dnes přes dvanáct členů, včetně dvou žen. A každou sobotu a neděli se zde konají výšlapy s názvem Peleton Ride - často i s paralympionikem Michalem Starkem. "Když jsem začínal, ani ve snu by mě nenapadlo, že budu mít vlastní tým, který vznikl přirozeně," říká s nadšením a zároveň přiznává, že hodně práce, jídlo a málo jízd zapříčinilo to, že o svou závodnickou váhu přišel.

A proč podle něj funguje spojení kávy, sladkého a kol tak dobře? "Protože to k sobě prostě patří. Cyklista jede, spálí kalorie, potřebuje cukr - a chce si to užít. Viděl jsem to u profíků v Anglii - sedm espres, sednout na kolo a zpátky do tréninku. Je to návykové, ale krásně lidské," směje se.

Růst a změna života

A co dál? "Mám velké plány, které si ale zatím nechám pro sebe. Chci, abychom rostli, ale abychom stále zůstali sví," přiznává. "Kolo a káva" není jen podnik. Jde o příběh o tom, že se život dá otočit o tři sta šedesát stupňů. A že se z pekaře může stát závodník a z cyklisty podnikatel.

Když projíždíte Červeným Újezdem, zpomalte. Možná vás přitáhne vůně kávy, lesk kol nebo unikátní tabulky s cyklistickou tématikou, které zdobí venkovní zdi podniku. Jedno je však jisté: uvnitř vás čeká víc než jen espresso nebo cvakání nářadí.