Kategorie zpráv

Konec operací rakoviny v ambulanci, rozhodl Válek. Čekací lhůty narostou

Konec operací rakoviny v ambulanci, rozhodl Válek. Čekací lhůty narostou; Zdroj foto: Isifa/Thinkstock

Dnes čekají týdny, do budoucna to mohou být měsíce. "Některé pacientky s rakovinou v prsu se pod skalpel dostanou až za půl roku," varuje šéf Asociace poskytovatelů jednodenní péče Dalibor Štambera.

Způsobí to podle něj rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, které na radu České chirurgické společnosti vyškrtne operace zhoubných tumorů prsu ze seznamu výkonů vhodných pro jednodenní péči. Od ledna příštího roku už budou moct nádory znovu odstraňovat jen nemocniční onkologická centra - jako tomu bylo do roku 2022. Malým klinikám jednodenní chirurgie už pojišťovny takovou operaci neproplatí.

"Ministerstvo zařadí do úhradové vyhlášky na příští rok - ve shodě se stanoviskem odborných společností - už jen ne-onkologickou mamární operativu. Onkologické pacienty už tak opravdu nebude možné řešit v rámci jednodenní péče," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí resortu Ondřej Jakob. Současně přiznal, že resort očekává na toto téma bouřlivou diskuzi.

A ta už se rozvířila. Podle Dalibora Štambery se totiž péči o nemocné významně zkomplikuje. "Všechno znovu nabere skluz, zhorší se dostupnost," tvrdí.

Malé kliniky? Pro rakovinu nevhodné

Jednodenní péče se totiž podle něj zaváděla mimo jiné i proto, aby se čekání na operace zkrátilo. "Což se i daří. Kliniky jednodenní chirurgie zvládnou odstranit až 650 nádorů ročně. Odoperují tedy necelou desetinu všech pacientek s rakovinou prsu v Česku," říká Štambera. 

Malá pracoviště navíc podle něj fungují mnohem levněji než velká centra. Zbydou tak peníze na větší množství pacientů. "Ministerstvo i odborné společnosti by se proto měly snažit jednodenní chirurgii spíš podporovat. Místo toho ji ale nesmyslně podkopávají," rozhořčil se.

Jenomže předseda České chirurgické společnosti Jiří Moláček oponuje: Česko nemá problém s nedostatkem pracovišť, která by se o pacientky s rakovinou prsu postarala. Řešit by se mělo spíš to, kdo nemocné ženy operuje a v jaké kvalitě, říká. Drobné kliniky jednodenní chirurgie totiž podle něj za velkými centry pořádně pokulhávají. Na zákroky, jako je operace zhoubného tumoru, se absolutně nehodí.

"Výbor naší společnosti se proto jednoznačně shodl, že operativy nemocných s malignitou prsní žlázy jsou za současných podmínek na těchto pracovištích neakceptovatelné," napsal Moláček Aktuálně.cz.

Operace v režimu jednodenní péče jsou sice podle něj u některých pacientek možné, rozhodně by se ale neměly provádět na sálech soukromých klinik. Vždy by se do nich měla pouštět jen akreditovaná onkologická centra, říká. 

Ať je prso ve stejném režimu jako slinivka

Rakovina prsu je totiž podle Moláčka závažná choroba, kterou by měl mít pod kontrolou celý tým odborníků - tedy nejenom samotný onkolog a chirurg, ale také radiolog, expert na rekonstrukci prsu nebo psycholog. "Na jednodenních chirurgiích je ale takovou péči obtížné až nemožné adekvátně zajistit," podotýká.

Drobným klinikám navíc podle něj chybí potřebný výcvik, díky kterému by dokázaly zvládnout i nečekané komplikace. "Neprovádějí totiž dostatečné množství onkologických zákroků, nebo nejsou schopny chirurgickou léčbu poskytnout v plné šíři," vysvětluje.

Některé ženy se tak podle něj stejně nakonec musí obrátit na jiné pracoviště. Chirurgická společnost proto podle Moláčka prosazuje, aby se jakýkoliv druh rakoviny operoval už jen v komplexních onkologických centrech. "Ostatně, podobně je to nastaveno i u zhoubných novotvarů plic, konečníku, jícnu, slinivky nebo jater," uzavírá.

Je to krok zpět

S chirurgickou společností souhlasí i někteří onkologové. Třeba podle Luboše Petruželky z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se může každá operace nakonec zkomplikovat. I ta, která původně vypadala banálně. "Karcinom je zkrátka závažné onemocnění, které patří do rukou specializovaného týmu. Nikoliv na kliniku jednodenní chirurgie," přitakává.

Předseda České onkologické společnosti Igor Kiss je sice ve svém stanovisku o něco shovívavější, i on by ale svěřil pacientky hlavně specializovaným nemocničním týmům. "Nebo pracovištím, která mají s komplexním onkologickým centrem uzavřenou spolupráci - aby byla zajištěná návaznost na multidisciplinární tým," připustil jednu výjimku.

Podle Dalibora Štambery jde ale o krok zpět. V zahraničí se podle něj jednodenní péče ujala a postupně proniká i do dalších oblastí medicíny. " V některých zemích už se takto dělají dokonce i operace páteře. Ve Švýcarsku si můžete nechat v rámci jednodenní chirurgie vyměnit i kyčel. Nechápu, proč to odborné společnosti nechtějí v Česku připustit," říká.

Až dvě stovky výkonů

Zařazení složitějších výkonů do režimu jednodenní chirurgie původně schvaloval i šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09). Třeba právě operace zhoubných tumorů prsu povolil klinikám jednodenní péče před dvěma lety. Avizoval, že postupně chce klinikám jednodenní péče umožnit až dvě stovky různých výkonů. Do vyhlášky jich ale do loňského stihl zařadit jen kolem sedmdesátky. Kromě operace novotvarů prsu to byly například laparoskopické operace žlučníku, břišní kýly nebo křečových žil.

Důvodem, proč Válek jednodenní chirurgii fandí, jsou především úspory - nemocnice podle něj ušetří peníze na energiích. Kromě toho se zkracují i čekací doby na operace a snižuje se riziko takzvaných nozokomiálních infekcí. To jsou nákazy, které si podle Státního zdravotního ústavu každoročně ze špitálu odnese až 150 tisíc lidí. Desetina z nich je chytí právě při chirurgickém zákroku a následném pobytu na lůžku.

Jednodenní chirurgie navíc šetří zdravotnický personál - v Česku chybí kolem 2,5 tisíce sester, takže u nemocničních lůžek nemá kdo sloužit. Jednodenní péče měla sestrám ulevit. 

Nejdřív vychovejme sestry

Jenomže podle Jany Petrenko z Koalice pro zdraví je právě nedostatek sester jedním z důvodů, proč by se mělo s rozvojem jednodenní chirurgie nakládat opatrně. "Pacient, který je po výkonu v domácí péči, by si totiž měl mít možnost zdravotní sestru objednat," vysvětluje. Nejprve je tedy podle ní třeba, aby se v Česku stavy zdravotníků doplnily.

Rakovinu prsu lékaři každoročně odhalí zhruba u 8000 žen v Česku. Jen Všeobecnou zdravotní pojišťovnu stojí léčba pacientek s touto diagnózou kolem tří miliard korun ročně. "Z údajů za rok 2024 vyplývá, že podíl jednodenní péče na celkovém počtu všech typů operací prsu je kolem 6 procent," napsala Aktuálně.cz Lucie Miarková z tiskového odboru pojišťovny.