2 0 0 12.03.2025
Jejich nadměrné používání způsobuje spoustu nových nemocí, které tato digitální éra přinesla. Zjednodušeně je označujeme pojmem kybernemoci. Nejvíce ohrožují lidi v kancelářích, postihují ale už i školáky. Které syndromy patří mezi ty nejčastější?
Psaní SMS zpráv, mailů, hraní her, procházení sociálních sítí, využívání nejrůznějších aplikací. To vše udrží naši pozornost na hodně dlouhou dobu. V nezdravé a pro tělo nepřirozené poloze pak sedíme, stojíme nebo ležíme klidně celé hodiny. Skloněná hlava a přetěžovaný krk tak daly vzniknout tzv. syndromu esemeskového krku, problému, který může vést až k výhřezům plotének. Dlouhodobým hrbením nad tabletem položeným v klíně si zase zaděláváme na tzv. tabletové rameno. K přetížení této části těla se mohou přidat také bolesti paží, předloktí, rukou či krční páteře, která se posouvá dopředu a jinak zakřivuje.
Tato civilizační choroba, kterou poprvé definoval americký psychoterapeut Crag Brod už v roce 1984, není žádnou novinkou. V poslední době však postihuje stále více lidí, dokonce se uvažuje o tom, že bude uznaná jako nemoc z povolání. Týká se zaměstnanců nad 50 let, kteří trpí technologickou zahlceností a složitě se vyrovnávají s novými technologiemi. Postihuje však i děti a mladé lidi, kteří se naopak nedokážou odtrhnout od mobilů a sociálních sítí. Potřeba být neustále online je nutí zůstat "na příjmu" a vstřebávat další a další informace. Způsobovat může bolesti hlavy, problémy se žaludkem, neklid, úzkosti, depresi či chronickou únavu.
Internet významně změnil způsob, jakým získáváme a vyhledáváme informace. Najít se na něm dá prakticky cokoli, včetně nemocí. Řada z nás ho tak využívá ke "googlování" příznaků našich zdravotních potíží. Hypochondrie se tak posunula na úplně novou úroveň a dala vzniknout kyberchondrii. Často si totiž člověk na internetu přečte to nejhorší, z obyčejné bolesti v krku se tak rázem stává rakovina jícnu. Lidé, kteří hypochondrií trpí, si pak mohou tímto způsobem přivodit úzkosti, neurózy i iracionální obavy o svůj život. Radost z těchto "samodiagnóz" nemají ani lékaři. Nejenže podrývají jejich autoritu, ale navíc tito "pacienti" často navštěvují lékaře zbytečně.
Některé fenomény nejsou ani tak škodlivé jako spíš kuriózní. Patří mezi ně i syndrom falešného zvonění. Představuje situaci, kdy už je náš mozek tak navyklý na zvonění a vibrace telefonu, že je slyší nebo cítí, i když nám nikdo nevolá ani nepíše. K dalším chorobám, které jen podtrhují závislost na technologiích, pak patří tzv. technoference, při níž má člověk neustále potřebu kontrolovat mobil a přerušuje kvůli tomu běžné aktivity, ať už je to konverzace, jídlo nebo sport.