Poslední grandslam sezony máme za sebou. Mužské finále opět obstarali dva nejlepší hráči světa Jannik Sinner a Carlos Alcaraz.

Španěl byl na Itala skvěle připravený, neuvěřitelně soustředěný po celý turnaj. Slabou chvilku si vybral jen ve druhém setu, ale pak už byl zase zpátky a skvěle to odservíroval. Možná bych se nebál říct, že byl na svůj výkon fokusovaný nejvíc ze všech dosavadních grandslamů. 

Naopak Sinner byl hodně čitelný a neudělal nic moc pro to, aby Alcaraze nějak vyhodil z konceptu, nic nezměnil, jel si pořád to svoje, na což byl Španěl připravený.

Opět to bylo o nich dvou. Potřetí v řadě obstarali finále grandslamu oni. Už se ozývají hlasy, jak dlouho to můžou vydržet a jestli by pro tenis nebylo lepší, kdyby se zjevil někdo třetí, kdo jim tu jejich hegemonii naruší.

No jo, ale kdo? Já tam nevidím vůbec nikoho. Samozřejmě byl bych rád, kdyby se jim přiblížil třeba Jirka Lehečka nebo Kuba Menšík. Ale to je pořád strašně daleko.

Klobouk dolů, jakou konzistenci předvádí ve svém věku Novak Djokovič. Připsal si i tentokrát grandslamové semifinále, ale na ty dva mladé kluky už prostě nestačí. Vždy je potká ve fázi, kdy je jeho tělo už zdecimované pěti zápasy. I proto si dál myslím, že vysněný 25. titul už nezíská.

Teď spíš bude koukat, jak ho tihle dva kluci začnou dohánět v historických tabulkách. 

Je to legrační. Před 30 lety nikdo nevěřil, že ještě někdy někdo překoná rekordy Petea Samprase, pak přišla velká trojka, která měla být také nepokořitelná a bum, teď jsou tu Sinner s Alcarazem, kteří nemají konkurenci.

Vždycky přijde někdo lepší a třeba se za pět šest let zase někdo vyloupne a zase tuhle dvojku někam vzájemně posune, i když se teď zdá, že už snad ani lepší tenis hrát nemůžou. Určitě by někdo další byl velkým oživením pro tenis.

Samozřejmě můžou se zranit, dlouhodobě z toho kolotoče vypadnout, ale v současné době je medicína a fyzioterapie tak daleko, že bych se toho zase tolik nebál. 

To ženský tenis je daleko otevřenější, i když nakonec také vyhrála světová jednička Aryna Sabalenková. Ve finále proti Amandě Anisimovové to byla taková americká přestřelka, žádný velký tenis se spoustou výměn se nehrál. 

Plný kredit Bělorusce, která se dokázala oklepat ze série dvou prohraných finále a jednoho semifinále grandslamu a na US Open obhájila trofej. 

Byl to zasloužený triumf, i když měla ulehčené čtvrtfinále, do kterého jí nenastoupila Markéta Vondroušová.

Když jsme u ní, tak tam jsem vůbec nepochopil kritiku od hvězdného trenéra Brada Gilberta. Poté, co se kvůli zranění odhlásila z bitvy proti Sabalenkové, volal po tom, že by se měly podobné odhlášky hlídat a neumožnit pak hráčkám hrát další turnaj.

To je úplně scestné vyjádření. Jedna věc je, že máte hrát čtvrtfinále grandslamu. Ano, sice proti světové jedničce, ale kterou jste už pětkrát porazili a máte za sebou skvělý turnaj, skalpy super hráček, to se neodhlásíte jen tak pro nic za nic.

Co vím, tak Markéta udělala všechno pro to, aby se na kurt dostala, do poslední chvíle to zkoušela, ale nakonec se odhlásila těsně před zápasem. Nevidím důvod, proč by tam třeba měla jít, odehrát dva gamy a pak to skrečnout. 

Druhá věc je, že jde právě o Markétu, o které všichni vědí, že je často zraněná a nejde o žádné banality. Že ji to vyřadí na dlouhé měsíce. 

Nevím, o co Gilbertovi šlo. Trénoval Agassiho, Murrayho, teď Gauffovou, to prostředí zná a vypustí takovéhle řeči. Nechápu.

Co si zaslouží vypíchnout v pozitivním duchu, je juniorský grandslamový titul sester Aleny a Jany Kovačkových. Asi doufaly v lepší singlový výsledek, ale pro ně jako sourozence je i tohle splněný sen.

Samozřejmě líp se pamatují juniorští vítězové dvouhry. Je to těžší a zároveň o něco prestižnější. Na druhou stranu juniorskou čtyřhru vyhrály i holky Katka Siniaková a Bára Krejčíková, a kam to dotáhly. 

Deblový titul z Wimbledonu má coby mladík i Jirka Lehečka a teď je z něj čerstvě světová šestnáctka. 

Holky jsou navíc ještě hodně mladé a brzy budou koukat spíš po dospělých turnajích než po těch juniorských. 

Berdychova parta má šanci uspět

Radost můžeme mít z načasování formy českých kluků před nadcházejícím víkendem a bitvou proti Američanům v Davis Cupu. Jirka Lehečka předvedl parádní americkou jízdu, rozehrál se i Tomáš Macháč.

Tým USA naopak oslabili Ben Shelton a Tommy Paul. Rázem se to zdá pro české kluky otevřenější. Jednička je samozřejmě Taylor Fritz, ale Frances Tiafoe teď neprožívá zrovna nejlepší sezonu a obra Reillyho Opelku už letos čeští kluci porazili.

Hraje se na Floridě, diváci budou na straně Američanů, ale může je to svázat. Na konci léta jsou v Delray Beach těžké podmínky, horko, dusno, ale hrozí tam i nějaký vítr, bouřky. Bude to fyzicky náročná bitva, ale tým Tomáše Berdycha vůbec není bez šancí. 

Bude zajímavé sledovat, jak to Berďa namixuje. Tři kluci jsou do 22. místa v žebříčku, letos spolu docela hráli i debla, takže to klidně všechno můžou odtáhnout singlisté.