Večer plný podmanivých melodií a procítěného zpěvu ovlivnily emoce ze sobotního předávání Cen Anděl i nedělního skonu Anny Julie Slováčkové. Po jeho skončení některým návštěvníkům stékaly po tvářích slzy.

Kateřina Marie Tichá už nějakou dobu pluje na vlně mimořádného úspěchu. Její hit Plamen ze stejnojmenné loňské desky patří podle oficiální hitparády poslední rok a půl, přesněji neuvěřitelných čtyřiasedmdesát týdnů, mezi nejhranější písně v českých rádiích. Její tvorbu fanoušci v hojném počtu poslouchají na streamovacích platformách, se svou doprovodnou skupinou Bandjeez vyprodává kluby a v uplynulých týdnech zvítězila v několika hudebních anketách, včetně zisku ceny pro sólovou interpretku roku na sobotním předávání Andělů.

Zpívalo se na ulici, kolemjdoucí zapůjčil kytaru

V rámci svého letošního turné ke zmíněné nahrávce Plamen si naplánovala dvacet koncertů, a hned dva v pražském Lucerna Music Baru. V březnu se však řádně odehrál pouze jeden. Na ten druhý sice fanoušci dorazili a předskakující písničkář Thom Artway stihl odehrát svůj set, ale pak do klubu nastoupila policie a nařídila okamžitou evakuaci kvůli nahlášené bombě v celé Pasáži Lucerna. Mnozí diváci odešli bez bund, které zůstaly v šatnách.

Tichá však i v této nepříznivé a pro ni v tu chvíli jistě frustrující situaci dokázala nabídnout fanouškům něco nezapomenutelného. Spontánně si totiž začala prozpěvovat své písně s davem postávajících lidí na ulici a svým nadšením strhla i jednoho kolemjdoucího, který zapůjčil svou kytaru. Záběry z těchto momentů následně obletěly internetové portály a sociální sítě.

Pořadatelé našli náhradní termín na první dubnové pondělí, čímž se z koncertu stala závěrečná zastávka celého turné. A šlo o završení, jaké by hudebnice ani nikdo z jejích spolupracovníků nenaplánovali lépe.

Citlivý introvertní pop i živelné dechy svádějící k tanci

Večer opět otevřel Thom Artway. Při jeho výběru měla Kateřina šťastnou ruku, oba umělci totiž dělají pop spíše introvertního charakteru, který nekřičí o pozornost žádnými módními pozlátky, ale oslovuje posluchače hlavně niterným obsahem, rafinovanými melodiemi a křehkými vokálními linkami. Oproti březnovému vystoupení zazpíval zpěvák navíc nový singl Chtěl bych se vrátit a přítomné pobavil historkou o tom, jak na jednom z předchozích koncertů divák okomentoval provedení jeho největšího autorského hitu I Have No Inspiration slovy, že "to bylo úplně jako originál".

Rodačka z Vlašimi poté zahájila svůj zhruba hodinu a půl dlouhý set svižnou písní Metro z debutové desky Sami. Představila ji v říznějším kapelním aranžmá a s publikem se jí hned podařilo navázat kontakt. Po druhé skladbě Vlci se k ní a formaci Bandjeez, která dříve doprovázela zesnulého písničkáře Davida Stypku, připojil akordeonista Michal Mihok a v průběhu večera k sobě přizvala ještě dechovou sekci.

Program byl díky tomu z hlediska hudebních aranží pestrý, zahrnoval okamžiky komorní a jemně citlivé, ale nabídl i místa, kdy svou živelnou energií sváděl k tanci - jako v písních někde na pomezí francouzského šansonu a balkánské dechovky: Sami, Pravé poledne či Ta třetí.

Mezi songy ze zpěvaččiných dvou vydaných alb zazněla i ještě nezveřejněná novinka Byt šestašedesát. Tu třicetiletá autorka napsala jako rozloučení s bývalým pražským domovem, v němž podle svých slov během osmi let zažila "ty úplně nejhorší i ty úplně nejkrásnější chvíle". Skladba zcela přirozeně zapadla mezi ty již známé a naznačila, že i na pomalu vznikající třetí řadovce zůstane umělkyně věrná svému originálnímu tvůrčímu rukopisu, s nímž dokáže písňové příběhy stavět na poetické práci s jazykem, své něžně působící osobnosti a interpretační důvěryhodnosti.

Tichá si jde svou vlastní, trpělivou a poctivou cestou, v níž nespoléhá na žádné zkratky. Na rozdíl od některých kolegyň a kolegů se nesnaží za každou cenu přizpůsobit proměnám mainstreamového hudebního trhu. Nejspíš tuší, že by tím své posluchače zklamala. Před reflektováním často vyprázdněných a instantních trendů dává přednost vytváření repertoáru s dlouhodobou hodnotou a obsahovou i muzikantskou kvalitou, což je také důvodem její systematicky a vytrvale rostoucí popularity.

Síla rozjímání a spojení s publikem

Velmi silná zůstává v písních rozjímavého charakteru, při nichž dokáže v klubu navodit jedinečnou atmosféru sounáležitosti a spojení se svým publikem. Ať už šlo o působivě vystavěnou písničku V horách, v níž se metaforicky ptá, zda se ještě někdy zamiluje, nebo tklivou Znova, která zazněla ve filmu Zápisník alkoholičky, fanoušci jí doslova viseli na rtech.

Došlo i na tradiční humorné okénko baskytaristy Maro Zemana, který tentokrát zmínil sobotní úspěch interpretky na Cenách Anděl. Sošku přinesli muzikanti přítomným i ukázat, což se setkalo s bouřlivou odezvou. Svou řeč zakončil básní a poté zazněly v podání Tiché a skupiny dvě písně coby vzpomínka na zmíněného Davida Stypku: Farmářům a Čaruj. Zpěvačka, která se velkým obdivem ke svému kolegovi ani za jeho života nikdy netajila, si je již natolik osvojila, že zkrátka do setlistu jejích koncertů patří a program si lze bez nich už jen těžko představit.

V energickém závěru základního setu diváky rozhýbaly písně Divoká (která vyšla jako duet se Stypkou) a také rádiově již tolik provařený Plamen. V přídavku se Kateřina vrátila na scénu s éterickou písní Budu tu, kterou věnovala svému dědečkovi, a strhující milostnou baladou Zničená zem.

Ryzí vzpomínka na Aničku

Účinkující už se nadšenému obecenstvu klaněli a loučili se s ním, vypadalo to, že se jedná o úplný konec vystoupení. Hlavní hvězda se ale poté fanoušků nečekaně zeptala, zda by mohla přidat ještě jednu píseň, kterou během celého turné ani jednou nezařadila - hloubavou skladbu Vítr. Tu následně poslala do nebe své v neděli zesnulé kamarádce Aničce Slováčkové, spolu s myšlenkou na ni a její blízké. Byl to okamžik velmi křehký, ryzí a upřímně emotivní. Diváci jejímu oduševnělému zpěvu soustředěně naslouchali a neskrývali dojetí.

Kateřina Marie Tichá opět potvrdila, že dozrála ve výrazný hlas domácí scény. V dohledné době ji čekají další kariérní milníky: v létě vyrazí na velké open air turné s Markem Ztraceným, v listopadu odehraje svůj zatím největší sólový koncert v hale O2 universum. Její obliba může do budoucna dále růst, koncerty této charismatické autorky a interpretky se ale vyplatí vidět právě nyní - nic krásnějšího a čistšího totiž v současném českém popu pravděpodobně nenajdete.