Podle odborníků může jít jen o zástupný problém, ale ta pravá podstata touhy po změně sexuální identity je daleko hlubší a složitější. Jen se teď o tom hodně mluví a medializuje. Ale nejlepší je hledat to, proč se tomu tak v dnešní době děje. 

"V posledních letech dochází k velké medializaci těchto obtíží. Hodně se o tom hovoří i vlivem sociálních sítích. Tím, že se lidé mohou daleko lépe spojit, komunikovat a sdílet ty informace. Zároveň to může být něco, co může lidi k té otázce přivést," řekl doktor David Kolouch z Dětské psychiatrické kliniky Motol. 

Často se mohou děti cítit samy, frustrované, mohou na ně dopadat problémy dnešní doby a hledat řešení ve změně pohlaví. Myslí si, že když se celé změní, jejich problémy vymizí.

"Ve chvíli, kdy cítí duševní nepohodu, která může pramenit z více věcí, a v tom dospívání to často tak bývá, hledáme naši identitu, kdy se orientujeme ve světě. Můžeme mít i psychické trable, se kterými se potýkáme, pak nás to k tomu může přivést. Může nás to přivést k otázkám, jestli to nemůže být tím, že jsem měl být kluk či holka," dodal psychiatr v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.

Jak se ale zachovat, když za námi dítě přijde a řekne nám, že už ho nemáme oslovovat jeho jménem, ale jménem opačného pohlaví? Doktor radí, abychom zachovali především chladnou hlavu, byť to může být pro nás těžké.

"Nevolil bych extrémy. Nedoporučoval bych, aby ze dne na den rodič šel do pokojíku a vyházel mu věci, které na sebe do té doby oblékal, a koupil mu oblečení pro druhé pohlaví. Zároveň bych nedoporučoval, aby hrubě odmítl to jeho prožívání. Klíčem k tomu, jak s touto situací pracovat, je otevřít a navázat s ním kontakt a vést s ním rozhovor. Nejsou to věci k řešení tady a teď. Je to problematika, která je mnohaletá. Zároveň bych varoval před unáhlenými rozhodnutími a dělání různých zákroků a nasazování léků," radí Kolouch.

Především na dítě neřvěte, neodsuzujte, snažte se chápat jeho situaci, i když to může znít složitě. Ale je lepší mít k potomkovi otevřený vztah, kdy vám důvěřuje, než když se uzavře do sebe. 

"Mluvil bych o důvodech, jak k tomu ten dospívající došel, nejen o samotné identitě, ale jak se má celkově, jak se má po psychické stránce. Často se setkáváme při nespokojenosti s tou rolí s tím, že pramení z celkové nespokojenosti, jaký jsem, kdo jsem, a neuspokojivým psychickým stavem," uzavřel vyprávění psychiatr.

Kdybyste se do takové situace dostali, nebojte se požádat odborníka o pomoc a radu. I rodiče jsou jen lidé a občas sami potřebují poradit.