Než přijela sanitka, byl konec. "Seniorovi, kterému z horka selhalo srdce, už nepomohla ani resuscitace," vzpomíná na tragickou událost mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. Muž podle ní skonal v jednom z letenských supermarketů, kam se i přes varování meteorologů vydal v pravé poledne. Horko, jež na něj při cestě pro rohlíky dolehlo, jeho organismus neunesl.

Podobných případů nyní přibývá. Kvůli úmorným vedrům, která sužují Česko, už podle odborníků umírají v průměru tři lidé denně. Na celém kontinentu pak horka zabijí až statisíce lidí ročně.

Třeba během let 2022 a 2023 počasí usmrtilo více než 109 tisíc Evropanů. Spočítali to autoři studie, na níž se podíleli vědci z výzkumného centra Recetox při brněnské Masarykově univerzitě spolu s kolegy z ISGlobal Barcelona - The Institute for Global Health.

Nárůst o 30 tisíc zásahů a 360 milionů korun

A bude hůř, předpovídají vědci. Planeta se totiž rozpaluje a populace stárne. Zdravotních potíží z veder proto bude dál přibývat. Badatelé dokonce očekávají, že se budou počty nebožtíků s každým stupněm Celsia rozrůstat o 35,3 případu na jeden milion obyvatel.

Zdravotníkům taky přibude práce - záchranky začnou k lidem vyrážet až dvakrát častěji. Ukázal to epidemiologický model, který vědci sestavili s pomocí dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a záchranných služeb ve všech 14 krajích. Zanalyzovali v rámci něj celkem 8 634 643 výjezdů sanitek za posledních deset let.

"Vyplynulo z toho, že se počty výjezdů ve dnech s vysokými teplotami skutečně zdvojnásobují," komentuje pro Aktuálně.cz výsledky hlavní autor studie Tomáš Janoš. V konkrétních číslech to podle něj znamená, že mají záchranáři během největších veder až o 30 tisíc zásahů víc. Zdravotní pojišťovny to přijde zhruba na 360 milionů korun.

Nejcitlivější jsou děti

Obětmi veder přitom nejsou jen oslabení senioři. Ze statistik naopak vyplývá, že na změnu počasí nejcitlivěji reagují děti a dospívající. "Riziko, že záchranka vyjede právě k pacientovi ve věku deset až 19 let, roste během nejteplejších letních dnů až o 70 procent," přibližuje Tomáš Janoš. 

U nejmenších dětí - tedy kojenců a batolat - za to může jejich omezená schopnost termoregulace. Miminka zkrátka ještě neumějí dobře přizpůsobit svou tělesnou teplotu okolním podmínkám.

"Další problém je dehydratace," pokračuje Janoš. Malé děti podle něj samy nepoznají ani to, že by se měly napít. Práh žízně mají posunutý. "Současně ale potřebují dvakrát až pětkrát vyšší obrat tekutin, než je tomu u dospělých," připomíná Petr Tláskal - vedoucí lékař oddělení léčebné výživy v pražské Fakultní nemocnici Motol.

Nejhorší jsou betonová města

Větší děti se zase potýkají s úpaly, úžehy a nejrůznějšími zraněními. I těch je totiž podle zdravotníků v horkém počasí víc, protože pozornost lidí je utlumená.

"Pokud jde o konkrétní lokality, tak nejrychleji přibývají výjezdy záchranářů na jihu Moravy, protože tam je počasí obecně nejteplejší," doplňuje Janoš. Velký nárůst ale zaznamenávají i lidé na Královéhradecku, v Praze a v některých částech střední Moravy. "To zase může souviset s nízkou připraveností těchto regionů na větší změny počasí," spekuluje Janoš. 

Nejrizikovější jsou podle něj města s hustou zástavbou, naopak zeleň nebezpečí kolapsů a úmrtí z horka tlumí.

Chytejte dešťovku a vysazujte trávníky

Vědci se proto nyní chystají oslovit jednotlivé kraje. "Chceme jim nabídnout spolupráci - zpracujeme jim adaptační strategii. Ta by měla dopady klimatických změn zmírnit," říká Janoš.

Všude by podle něj měly vyrůst nové vodní plochy, díky kterým by se vzduch v okolí ochladil. Řešit by se mělo i nakládání s dešťovou vodou - města by ji měla umět zachytávat, nikoliv odvádět kanalizací pryč. "S tím samozřejmě souvisí i zelené travnaté plochy, do kterých bude moct tato voda vsakovat," pokračuje vědec.

Na klimatické změny by se ale měly připravit i samotné nemocnice. "Už komunikujeme s těmi ve Zlínském kraji, které o to samy projevily zájem," zmiňuje Janoš.

Systém včasného varování

Vzniknout by měl třeba nový systém včasného varování, který zdravotnická zařízení na nebezpečí veder upozorní. "Nemocnice se díky tomu budou moct mobilizovat a na rizikové období se přichystat," přibližuje Janoš. Získají také čas pro to, aby lépe naplánovaly svůj provoz a posílily v krizovém období služby.

"Zástupci měst a krajů, stejně jako zdravotníci ale musí počítat i s tím, že se to promítne do jejich rozpočtů," podotýká Janoš. Péče o kolabující pacienty totiž bude stále nákladnější a vyžádá si rovněž zapojení většího množství zdravotnického personálu. "Jinak by se mohlo stát, že se budou dojezdové časy záchranářů významně prodlužovat a péče v nejteplejších dnech se bude zhoršovat," uzavřel vědec.