Kategorie zpráv

Na okraji společnosti. Stačilo, že jste měli rádi sex, říká o předcích historik

 

Ve středověku bylo ještě v pořádku, když lidé neměli práci. "Panoval názor, že lidé, kteří jsou na okraji společnosti, jsou vážení lidé. Oceňovala se ta ‘nepráce’. Převrat k tomu, že lidé pracují a něco vydělávají přišel až v šestnáctém století v renesanci," vysvětlil Čechura s tím, že se tehdy rozvinulo i hodnocení času jako určité důležité veličiny.

Všechny díly pořadu sledujte tady >>> My, kdysi

Role žebráků se podle historika lišila i podle toho, jestli žili ve městě nebo na vesnici. "Například v jedné vesnici se objevil sirotek, kterému byly tři roky. Chodil od jednoho sedláka k druhému a ty ho nechávali u sebe a měl jakousi komunální výchovu," uvedl. Naopak ve městech měli na žebráky negativní pohled. "Vnímali je ve smyslu: My pracujeme, žebrák nepracuje," dodal s tím, že se mezi těmito lidmi často nacházeli i ti se zdravotním postižením.

Často se na okraji společnosti objevili i vysloužilí vojáci. "Nebyla limitovaná vojenská služba a její délka. Někteří muži tak byli vojáky třeba 25 let a když se vrátili domů, tak byli lidově řečeno ‘k ničemu’. Byli tak odsouzeni k tomu žít jen od podpory té společnosti. Jeden například prošel celou Evropu a když se vrátil na český jih, hodil se pouze k tomu, aby hlídal třešňový sad před zloději a za to dostal nějaký malý obnos," řekl mikrohistorik.

Ženy, které společnost vyčleňovala, byly často nevěstkami. "V říšských městech měly najaté domy, platily daně a byly součástí městského života a bylo to velmi tolerované. U nás to bylo ale problematické a tyto ženy pracovaly spíše načerno," uzavřel Čechura.