"Zatímco odbyt cigaret meziročně opět klesl, konsolidované tržby i čistý zisk se nám podařilo navýšit," komentoval loňské hospodaření v tiskové zprávě Fabio Costa, předseda představenstva a generální ředitel Philip Morris ČR. Vedle toho ovšem stát loni vybral na spotřební dani z tabáku o skoro pět miliard korun méně, než ministerstvo financí předpokládalo. 

Stát zvyšuje sazbu z klasických cigaret a tabáku každoročně o několik korun za krabičku, jejíž cena v průměru dosahuje teď v trafikách zhruba 150 korun. Přibližně pětina z toho jde prodejci a především výrobci, na 80 procent si bere stát na spotřební dani a DPH. 

U takzvaného zahřívaného tabáku, tedy náplní do strojků jako IQOS, Glo, Ploom a další je to naopak. Menší část, včetně DPH ani ne 40 procent z ceny krabičky, jde státu, zbytek výrobci. Diametrální rozdíl ve zdanění obou druhů kuřiva (krabičky cigaret i náplní zahřívaného tabáku obsahují shodně většinou 20 kusů) znamená obrovskou výhodu při výrobě a prodeji alternativ.

Tak například zmíněný Philip Morris uvádí, že trh s cigaretami i zahřívaným tabákem v souhrnu za Česko loni klesl o šest procent na celkem prodaných 14,6 miliardy kusů (což je zhruba 730 milionů krabiček). Philip Morris také zaznamenal u svých značek pokles prodeje klasických cigaret, ovšem podíl prodejů (výrazně ziskovějších) alternativ z produkce lídra trhu mírně rostl. 

Celkové tržby firmy za Česko a Slovensko narostly loni o pět procent na 21,6 miliardy korun. K tomu evidentně přispěla zejména vyšší cena klasických cigaret. Provozní zisk společnosti za obě země však narostl o více než tři procenta na čtyři miliardy. A na tom už má zásluhu zejména alternativní kuřivo.

Stát zatím ke spokojenosti výrobců zdaňuje zahřívaný tabák, elektronické cigarety a také nikotinové sáčky výrazně méně než běžné cigarety a tabák. Zdůvodňuje to jejich menší škodlivostí. Nicméně expertům ministerstva financí se v posledních letech při sestavování státního rozpočtu vůbec nedaří trefit sumu, kterou stát od tabákových firem na spotřební dani vybere. 

Loni odhad podstřelili o 4,8 miliardy korun, ale třeba v roce 2023 se vybralo dokonce o 12 miliard méně, než kolik ministerstvo ve státním rozpočtu očekávalo. Rovněž v roce 2021 dělalo tabákové manko skoro 11 miliard. 

"Stát nebral v potaz, že jsme se při zdražování cigaret už dostali za vrchol takzvané Lafferovy křivky. To znamená, že růst sazby daně, tedy zdražování v trafikách, je tak velké, že pokles spotřeby směrem k padělkům nebo levným nákupům z Polska převýší efekt vyšší daňové sazby. A celkový výběr už klesá," popsal situaci Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. 

Letos by se podle něj ale situace alespoň ohledně nepřesného odhadu vybrané sumy daní mohla po delší době zlepšit. Stát totiž v letošním rozpočtu realisticky snížil očekávání a předpokládá, že vybere za celý rok na tabákové dani 57,3 miliardy korun. To je suma o 4,4 miliardy nižší, než kolik stát očekával, že vybere loni. 

Zda se ovšem podaří dodržet aspoň letošní snížený odhad tabákového inkasa, nikdo neví. Stále platí, že tuzemští kuřáci kvůli domácí vysoké ceně houfně nakupují za hranicemi v levnějším Polsku. A to nejen klasické cigarety, ale i náplně do zahřívaných tabákových výrobků a elektronických cigaret. Daň tedy posílají do kasy polského státu.