Mají tu ulici Americkou, ale také Ruskou. Hranice, dvoutisícové město v okrese Cheb, zkrátka žádné z osvoboditelských armád nestraní. Nicméně historickým faktem je, že jako první na našem území bylo osvobozeno západními vojáky.

Tehdy byly ovšem Hranice, stejně jako jiná města v Sudetech, plné německého obyvatelstva. Ti nejdřív na americké ultimátum, aby vyvěsili bílé vlajky a zajistili odzbrojení Hranic, nepřistoupili, ale nakonec bílé prapory na domech zavlály. Hranice se tak po druhé odpolední staly 18. dubna 1945 prvním městem na území dnešní České republiky osvobozeným Američany.

"Dne 18. dubna 1945 překročily bývalé západní hranice Československa jednotky americké 3. armády pod velením generála George Smithe Pattona. Ačkoliv byl Patton připraven postupovat směrem na Prahu, nemohl tuto operaci uskutečnit," popisuje tehdejší události Vojenský historický ústav v publikaci Konec války a osvobození.

Osvobození hlavního města si totiž nárokovala sovětská strana. Veškeré ambice Američanů tak musely končit na předem domluvené linii vedoucí od severu po jih západních Čech.

Jak už v minulosti zjistili někteří badatelé, tím úplně prvním americkým vojákem na československém území měl být důstojník Merill B. Rudes. Jako velitel průzkumné jednotky 90. pěší divize se svými muži překročil hranici poblíž dnešního Pomezí v 9.55 dopoledne.

První boje? O Cheb

Dva dny nato už americké jednotky osvobodily Aš a pokračovaly směrem k Chebu. Tam také došlo jejich k prvnímu většímu bojovému střetu s nacisty na našem území - tehdy 25. dubna slavili Američané úspěch.

"Byť se jednalo o města 'československá', nebyl jejich příjezd místním německým obyvatelstvem nikterak vítán," přibližuje Vojenský historický ústav. A na svých stránkách popisuje i další komplikovaný vývoj amerického působení v prvních květnových dnech roku 1945 na československém území.

"Dne 30. dubna se Američané z taktických důvodů domluvili se sovětským velením nejprve na umožnění svého postupu na linii Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice. Americký postup byl však zahájen až v době vypuknutí povstání 5. května. Toho dne byly osvobozeny například Klatovy, následujícího dne pokračovaly americké jednotky směrem k Plzni, kde vypuklo povstání," připomínají vojenští historici.

A pokračují: "Přestože chtěl po úspěšném zvládnutí situace na západě Čech generál Patton pokračovat v postupu směrem na pomoc povstalecké Praze, nebyla tato snaha sovětským velením akceptována. Americká armáda se tak do 10. května soustředila na obsazení zbytků území, spadajících do 'její sféry'."

Američanů padla stovka

Co se týče amerických ztrát, mluví historici o tom, že během osvobozování Československa v dubnu a květnu padlo více než sto západních vojáků, další asi čtyři stovky jich byly zraněny.

Nejhlouběji do vnitrozemí pronikli Američané při jízdě speciálního konvoje, kdy pod bílými vlajkami převáželi z Plzně do Velichovek vyslance berlínské vlády. Cílem mise bylo přinutit polního maršála Ferdinanda Schörnera ke kapitulaci, což se však nepodařilo.

Místo, kudy přesně před 80 lety přišli první američtí osvoboditelé, se o pár let později změnilo ve smrtonosnou zónu. Od 50. let tudy procházela jedna z nejstřeženějších částí železné opony. Hradbu mezi Východem a svobodným světem na Západě tady několik desetiletí tvořil vysoký plot z ostnatého drátu.

Mohlo by vás zajímat: Útěk za železnou oponu - Jiří Chmel