Nejméně žen nasazuje koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Piráti. V čele krajských kandidátek SPOLU figurují dvě ženy a při pohledu na první tři příčky kandidátních listin je situace ještě markantnější - z 42 nejvyšších pozic jich ženy obsadily pět.

V některých krajích, kupříkladu ve Zlínském, Královéhradeckém či Ústeckém, se žádná z žen nevešla ani mezi prvních pět uchazečů či uchazeček o mandát poslance či poslankyně, ve Zlínském kraji se první ženské jméno objevuje teprve na 11. pozici. Celkem za koalici Spolu kandiduje 343 lidí, z toho 82 žen, přičemž většina z nich stojí až na takzvaných nevolitelných místech, tedy bez výraznější šance na volební úspěch.  

Vyvážené zastoupení v ANO

Piráti letos postavili do čela svých kandidátek jedinou ženu. Před čtyřmi lety, kdy šli do voleb v koalici se Starosty, to nebylo o nic lepší - tenkrát měli ženy dvě. Pro říjnové sněmovní volby mají Starostové a nezávislí i hnutí Stačilo! a SPD po pěti lídryních. Vůbec nejvíce jich má hnutí ANO, a to přesně polovinu - ze 14 krajů vedou kandidátky v sedmi z nich.

Některé dosud výrazné tváře navíc mizí z čelních pozic, případně z politiky úplně - například Pirátky Zuzana Klusová, která letos figuruje až na 16. místě kandidátky, či Klára Kocmanová, jež se rozhodla vůbec nekandidovat.

Nízké zastoupení žen v čele kandidátek je podle mnoha političek spojené nejen s nominačními procesy, ale také s podobou a stylem práce ve sněmovně. Ostatně letos v lednu přišla skupina poslankyň, převážně z vládních stran - například Martina Ochodnická (TOP 09), Marie Jílková (KDU-ČSL) a Lucie Potůčková (STAN) - s návrhem na zásadní úpravu jednacího řádu dolní parlamentní komory. Chtěly zavést časové limity pro projevy poslanců, snížit počet vystoupení k jednomu bodu a tím zkrátit často nekonečná a noční jednání.

Podle jejich návrhu by poslanec měl možnost mluvit maximálně deset minut, zpravodaj půl hodiny a poslanci s přednostním právem (například šéf či šéfka strany) také půl hodiny - a to i při úvodních vystoupeních k programu schůze. U každého bodu by bylo možné vystoupit nanejvýš dvakrát. Omezení by se nevztahovalo na prezidenta a členy vlády.

Poslankyně argumentovaly, že stávající systém, kdy se jednání mohou táhnout dlouho do noci, je neslučitelný s rodinným životem a odrazuje zejména ženy od ucházení se o mandát. Tuzemská sněmovna navíc bez podobných časových limitů patří mezi evropské výjimky, což podle poslankyň snižuje efektivitu práce a zvyšuje prostor pro obstrukce.

Podoba letošních kandidátek ukazuje, že navzdory obdobným návrhům se zatím situace výrazně neposunula. Ženy v čele stranických kandidátek zůstávají spíše výjimkou, a to i u těch politických subjektů, které rovnoprávné zastoupení dlouhodobě uvádějí mezi svými prioritami.