Když člověk míjel tento dům, jen těžko si ho spojil s něčím jiným než s rozpadlou barabiznou - padající omítka, zabedněná okna, odpadky a zarostlá zahrada připomínající džungli.

Dlouhé roky se o něj nikdo nezajímal. A nebylo divu.

"Bála jsem se ho. Jako malá jsem ho vnímala jako strašidelný dům. Působil těžce, smutně. Jako kdyby v něm nic dobrého nezůstalo," říká současná majitelka Markéta Stehlíková. 

Dům z roku 1897 měl za sebou bohatou, ale problematickou historii a kdysi sloužil jako autodílna. Pak ale přišlo ticho - nejméně osm let byl úplně opuštěný. Poslední obyvatel prý odešel do obecního bytu a dům zůstal napospas chátrání.

Bez elektřiny. Bez střechy. Bez naděje.

Zvědavost a stavba bez odborníků

Nynější majitelka se do domu šla původně jen podívat. Ze zvědavosti. S partnerem už delší dobu hledali investiční nemovitost, díky které by si mohla splnit své velké přání - dát starému domu nový život. A z ničeho nic přišel zlom - okamžik, kdy za domem objevila tajnou zahradu. "Byla to chvíle, kdy jsem věděla, že ho musím koupit. I když rozum říkal ne," vypráví.

Nakonec provedla něco nemyslitelného. Podepsala smlouvu a přebrala dům v dezolátním stavu - navíc zatížený exekucí. Že je Markéta pořádný střelec, prokázaly i následující etapy pojící se s dnes krásným Domečkem v Chaloupkách.

Rekonstrukce začala v roce 2020 - po porodu syna, během pandemie, bez architekta. Když to šlo, pomáhali kamarádi, a když ne, šla na to sama. Pomocná síla známých se hodila třeba u práce na dřevěných stropech. "V některých chvílích zůstaly jen obvodové zdi," říká. Rekonstrukce trvala čtyři roky a vyšla zhruba na sedm milionů korun, ačkoliv Stehlíková ze začátku počítala pouze s pětimilionovou investicí.

Inspirativní a klidné místo pro hosty i fotografy

Od počátku bylo jasné, že se nebude jednat o rodinné bydlení. Domeček měl sloužit hostům. Po letech plných práce vznikl prostor, kde se propojuje domáckost s designem a staré s novým.

Kvůli covidu začal za zdmi domu jako první fungovat sezonní fotoateliér. "O focení v prvních zrekonstruovaných částech byl velký zájem. Provoz ateliéru mi nakonec vytrhl trn z paty a díky němu jsme mohli pokrýt některé náklady, " vypráví majitelka a provozovatelka, která stejně jako většina podnikatelů bojovala s vyššími cenami po pandemii.

A kdo chodouňský domeček navštěvuje nejvíce? Rodiny. "Většinou přijíždějí na víkend. Hledají klid a někdy i inspiraci. Často jde o početné rodiny například z Moravy a jižních Čech, které chtějí prozkoumat naše památky a okolí," tvrdí. Hosty potěší dětská herna, sauna i zvelebená zahrada. Děti mají prostor, rodiče pohodu. 

Bez práce nejsou koláče a splněný sen

Dům působí jako z Pinterestu, proto je jasné, že jeho údržba i výzdoba zabere spousta času. Úklid po každé návštěvě trvá i několik hodin. A to i proto, že majitelka je puntičkářka. Ložní prádlo pere a žehlí sama, dekorace ladí do posledního detailu. "Je to aktivní služba. A ano, někdy vysilující," přiznává Markéta, kterou ale překvapivě více času a sil stojí práce kolem ateliéru. "Focení s dětmi je náročné a sem tam se stane, že se někdo zpozdí, takže naruší plynulé střídaní klientů," upřesňuje.

V Chodouni tak opravdu potvrzují známé české přísloví "Bez práce nejsou koláče".

Když se Markéta do domu podívala poprvé, nevěřila, že by zde dokázala vytvořit příjemný prostor pro hosty i rodinu. Dnes o jejím ubytování i ateliéru lidé píší samou chválu - vyzdvihují vkusné vybavení, soukromí a nabídku produktů z její rodinné farmy Stehlík. "Spoustu lidí se mě proto ptá, jestli mi není líto, že tam nebydlíme. A já jim odpovídám, že vůbec. Je to velký dům, který vyžaduje spoustu péče. Takže jsem ráda, že jsem zvolila tuto cestu," vypráví.

Domeček v Chaloupkách je Markétin splněný sen. Nejen ten o krásném prostoru, ale i o smysluplné práci. "Nikdy bych nevěřila, že zrovna tenhle kdysi strašidelný dům se stane mým splněným snem. Spoustu věcí jsem si malovala v hlavě x let - a teď jsou zrealizované. Je to pro mě ta největší radost a odměna. Dřina se vyplatila. Takhle jsem si to představovala," uzavírá.