Poděkujte politikům, zejména komunálním ve velkých městech, kteří dokáží na demografický vývoj reagovat jen jedním směrem, tedy snižováním kapacit. V roce 1998 bylo v ČR 1760 středních škol. V roce 2010 jejich počet klesl na 1423 a o 10 let později jich Český statistický úřad evidoval už jen 1280. Počet studentů klesl mezi lety 2010 a 2020 o pětinu - z 532 918 na 432 906.

Totální selhání samospráv v odhadu, kolik míst mají mít připravených, ukazuje na jejich neschopnost bez ohledu na stranickou příslušnost. Někteří primátoři a radní pro školství by si zasloužili defenestrovat, protože ve chvíli, kdy statisíce rodin prožívají nervy z přijímaček, drze prohlašují, že míst na školách je dost.

Průšvih u středních škol potrvá ještě několik let. Zatímco roku 2005 se podle statistického úřadu narodilo 102 500 dětí, v ročníku 2010, který končí základku, jich bylo 117 400. Následují tři roky pod 109 tisíc narozených. Ovšem od roku 2014 se počet zase zvýšil nad 110 tisíc. Trvalo to až do roku 2021. Teprve po něm nastal dramatický propad v porodnosti, kdy se každý rok narodí zhruba o deseti tisíc méně dětí než v tom předešlém.

Vážnost situace potvrzují i čísla zpracovaná výzkumným týmem PAQresearch o rozložení dětí na základních školách. Na první stupeň základek chodí víc žáků než na druhý. V některých městech je dokonce o pětinu vyšší.

Napětí u přijímaček a časté zklamání z toho, že dítě bude studovat jinou školu a nejspíš i jiný obor, než by si přálo, nesouvisí jen s počtem narozených v ročníku. Rodiče, kteří jsou absolventi vysokých škol, chtějí, aby jejich děti měly nejméně středoškolské vzdělání. Tlak na žáky a celé rodiny se tím přirozeně zvyšuje.

Pokud se kapacity středních škol rychle nerozšíří, bude ještě několik let stejně nebo hůř než dnes. Ke zlepšení situace však zatím nedochází, byť občas některý z krajů ohlásí, že zahajuje nebo dokončuje stavbu nové školy nebo aspoň rozšíření některé ze stávajících.

Zejména u veřejných čtyřletých gymnázií nedochází ke změně k lepšímu. Podle údajů Cermatu, které zpracoval PAQresearch, na nich letos v celé republice oproti loňským 13225 přibyla jen dvě místa! Největší přetlak zájmu je v Praze, kde nepřibylo jediné místo. Výsměch zastupitelstva občanům, neschopnost této i předchozích koalic, které postupně řídily magistrát. Mimochodem, na pražských veřejných čtyřletých gymnáziích je jen 2324 míst.

Jediný větší nárůst kapacit zvládl Jihomoravský kraj, ze 1453 na 1530 míst. Mezi 20 až 30 místy přibylo v krajích Karlovarském, Královéhradeckém a Středočeském. Naopak v Plzeňském ubylo 79 a v Moravskoslezském 56 míst. Neuvěřitelné!

Ničemnost samospráv se snaží částečně nahradit zřizovatelé soukromých gymnázií, kteří oproti loňsku v republice navýšili kapacitu o tisíc míst. Z toho podle údajů PAQresearch 860 v Praze. Také u soukromníků došlo v Moravskoslezském kraji k poklesu - o 47 míst.

Nejde však jen o gymnázia, na která se často diskuse o středních školách zbytečně zužuje. Nedostatek kapacit mají i jiné typy škol. Zájem je rozložen velmi nerovnoměrně. Na středních školách se nabízí 231 oborů. Podle PAQresearch na deset nejžádanějších míří 42 procent přihlášek. Pochopitelně jde o gymnázia, ale také o informatiku nebo obchodní akademie. O 25 nejžádanějších oborů usilují dokonce dvě třetiny uchazečů.

Zřizovatelé škol by na to měli reagovat přesuny kapacit a případně také slučováním oborů, o které je zájem jen minimální. Ty se jim prodražují a vážou jejich organizační a personální síly.

Vážná situace souvisí také se sociálním inženýrstvím části komunálních politiků, kteří stále žijí v bolševické představě, že mají právo mladším generacím nařizovat, kde mají pracovat a žít. Přežívá představa, že zákaz zřizování nových gymnázií a lyceí nakonec žáky základek a studenty učilišť opravdu donutí jít pracovat do místního průmyslu. Někoho jistě ano, u většiny však zavládne pouze znechucení z našeho státu. Zaměstnavatelé musí získávat nové lidi svou atraktivitou, ne vynucenou volbou školy nebo učiliště.

Už nyní je jisté, že za rok se situace zopakuje. Nových míst na veřejných školách do dalších přijímaček přibude jen minimum a na školné soukromých škol mnoho českých rodin prostě nemá. Mezitím se v určitých částech větších měst zhoršila dostupnost už i u základních škol. Některé základky nemohou přijmout ani všechny spádové děti, které se na ně hlásí. Důvod je prostý - komunální politici nedokáží donutit developery, aby se spolu s městem v rozsáhlých bytových komplexech podíleli i na stavbách mateřských a základních škol, aby je v nich rovnou společně projektovali.

Přibývá tak českých rodin, které prožívají hororové chvíle v celé školní kariéře potomka - mateřinka, základka, střední a nakonec vysoká škola. Všude měli problém s jeho přijetím. Také tento fakt může být důvodem, proč mladí lidé váhají se založením rodiny a pečlivě zvažují, kolik dětí budou mít.

Spotlight: Jsou přijímačky na SŠ zločin na dětech? Školy se vyviňují z nepříjemností, říká Plaga