V lesních školkách by děti měly svobodně objevovat svět, rozvíjet svou kreativitu a posilovat fyzickou i duševní odolnost. K tomu má dopomáhat přímé napojení na přírodu. Nejde však o bohémská zařízení bez pravidel. I u nich se musí dbát na moderní standardy bezpečnosti a kvalitní vzdělávání.

Alternativní přístup, který se pojí s tím, že děti jsou venku za každého počasí, zaručuje, že děti cítí větší propojení s okolním světem a rozvíjejí svůj potenciál. Základem vzdělávacího programu těchto škol je podle odborníků pravidelný řád a několikahodinový pobyt venku, který je v některých běžných mateřských školách neúměrně zkracován.

Zázemí lesních školek má různé podoby, jde například o jurty, maringotky, drobné příbytky i moderní modulární stavby. Často stojí nedaleko lesa či polí nebo k nim přiléhá zahrada pro volnou hru a zahradničení. Vyhřívané přístřešky slouží k uložení věcí, stravování nebo odpočinku. 

"Není špatné počasí, jen špatné oblečení"

Špatné počasí může být strašákem mnohých rodičů, kteří by se jinak k alternativnějšímu způsobu výuky přikláněli. Jak se však říká: "Není špatné počasí, jen špatné oblečení." To prokazují školky ve skandinávských zemích, kde si děti hrají na hřišti i v dešti či mrazech.

"Správné oblečení je základem pro pohodlí dětí v každém počasí. Naši kolegové z deštivého Irska nebo mrazivé Skandinávie dobře vědí, že klíčem je kvalitní vybavení. Když jsou děti dobře oblečené, chlad je netrápí a mohou si venku užívat naplno. Pobyt na čerstvém vzduchu a změny teplot otužují dětský organismus, posilují imunitu a podporují soustředění i odolnost," tvrdí Asociace lesních mateřských škol. 

"Lidé se nás často vyděšeně ptají, co děláme v zimě. Odpovídáme jim: Skoro totéž, co v létě - jen se děti více hýbou. Máme osvědčené tipy na oblékání, včetně vrstvení hřejivých materiálů a nepromokavých vrstev. A když se vrátíme z lesa, je nám v naší jurtě krásně teplo. Druhou jurtu, kterou využíváme na odpočinek, lehce vytápíme - v chladu se dětem spí nejlépe," řekla pro zmíněnou asociaci Tereza Sládečková, zakladatelka lesní mateřské školy Vrabčí hnízdo.

Průkopníci, inovátoři a rozmanitost

I když je princip lesních škol ve Skandinávii běžný už přes sto let, zakladatelé prvních českých lesních školek se inspirovali především v Německu, kde mají více než dvacetiletou tradici. V Česku byla průkopníkem tohoto přístupu vzdělávání pražská ekologická školka Semínko, která své dveře dětem i jejich rodičům otevřela již v roce 2003. První plně lesní školky vznikly o pět let později, a to v Řevnicích a Tišnově.

Na bohatou tradici těchto institucí navazuje i Barbora Novotná, ředitelka nově vznikající soukromé lesní školy Be Nature ve zdických Knížkovicích nedaleko Berouna, která před lety založila soukromou česko-anglickou školu B-English. 

"Vzdělávání v Be Nature vychází z myšlenek amerického pedagoga Johna Deweyho, který zdůrazňoval propojení učení s praktickým životem. Děti se učí prostřednictvím zkušeností, objevování a spolupráce, což podporuje jejich kreativitu, empatii a odpovědnost," říká Novotná s tím, že půjde o moderní koncept lesní školky, který kombinuje lásku k přírodě, zážitkové učení a přirozenou výuku anglického jazyka. 

Ačkoliv se mnohé školky zaměřují především na exteriér, Novotná u momentálně realizované modulární stavby cílí i na moderní interiér. Ten má dětem poskytnout co největší komfort. I přes tuto skutečnost i zde budou vyučující či takzvaní průvodci lesních školek klást důraz na pobyt venku a rozmanité a zábavné venkovní aktivity. Novotná zároveň plánuje také bohatý celoroční program, a to třeba vítání prvního sněhu, masopust, den zvířat, týden řemesel či lesní olympiádu. Podobné akce plánují i jiné lesní školy, jejichž počet se stále zvyšuje.

Důraz na potřeby dítěte

Příroda se neustále mění, proto jsou děti venku kreativnější a rozvíjí se jejich fantazie. Zároveň posouvají vlastní hranice, posilují imunitu a mají dostatek pohybu. Nerovný povrch v lesích či na polích pak rozvíjí jejich rovnováhu, čímž získávají větší sebejistotu. Také v tom spočívá výhoda lesních škol oproti běžným mateřským školám.

"Náš syn Kubík má velkou zálibu ve zvířatech a v přírodě. Sami doma máme spoustu zvířat. Již od dvou let chodil do lesní dětské skupiny, kde trávil většinu času venku. Aktivity děti vykonávaly buď na zahradě, nebo se věnovaly hospodaření a staraly se o zvířata. Když jsme zjistili, že v blízkosti našeho domova má vzniknout školka Be Nature, byla to jasná volba. Nejen proto, že školka spojuje vývoj dítěte s přírodou, ale také kvůli rozvoji cizího jazyka," řekl pro Aktuálně.cz devětadvacetiletý Daniel ze Zdic s tím, že jeho syn rád jezdí v traktoru a stará o zvířata v JZD, kde pracuje Danielův děda. I proto pro ně byla lesní školka ideální volbou.

Daniel tak formu vzdělání svého syna zvolil kvůli jeho zájmům a oblíbeným činnostem, tudíž vyslyšel potřeby svého dítěte, které mu nejsou lhostejné. Právě podobně smýšlející lidé, kteří mají také blízko k přírodě a zvířatům, volí podobná vzdělávací zařízení. Dalším příkladem jsou pak rodiče s alternativním přístupem k výchově, kteří se mohou zajímat i o směry jako Montessori, Waldorf nebo Reggio Emilia. Celkově jde o skupiny lidí, kteří se přiklánějí například k výchově s důrazem na svobodu a samostatnost, fyzickou zdatnost či aktivní a kreativní učení.

Problém s vodou a stravování

Ačkoliv třeba Be Nature dětem poskytne veškeré zázemí, mnohé lesní školky nabízejí spíše takzvané polní podmínky. Některé školky tohoto typu totiž nemají třeba jídelnu nebo řešily problémy s pitnou vodu. I když někde děti nemají jasně určený prostor pro stravování, každý den musí mít k dispozici svačinky, oběd a dodržují pitný režim. Na rozdíl od běžných mateřských škol či dětských skupin je strava v lesních školách pod drobnohledem rodičů. Proto je zdravá a často dokonce v biokvalitě. 

"Po vyjednávání se nám podařilo uzákonit takzvanou výdejnu lesní mateřské školy, která je venku. Ta umožňuje lesní MŠ vydat dětem jídlo, které typicky přiveze catering nebo zajistí vývařovna mateřské školy v blízkém okolí, a fungovat tak plnohodnotně jako stravování v ostatních mateřských školách. Rodiče dávají děti do lesní školky, až když jsou doléčené, takže nehrozí, že se ostatní nakazí, nebo že je oslabené dítě po týdnu ve školce zpátky doma s další nemocí," řekla v rozhovoru pro Flowee Tereza Valkounová z Asociace lesních mateřských škol. 

Další výzvou pak podle Valkounové byla přípojka na vodu, která není v řadě lesních školek k dispozici. "Teplou vodu na mytí rukou proto řada lesních školek zajišťuje pomocí várnic s výtokovým kohoutem. Právě tekoucí voda je jednou z podmínek provozu lesní MŠ ukotvených v takzvané hygienické vyhlášce. Druhou související podmínkou je, že voda musí mít kvalitu pitné vody dle zákona o ochraně veřejného zdraví. Způsob zajištění pitné vody tedy není rozhodující, určující je vždy její kvalita. Děti si myjí ruce minimálně před každým jídlem a vždy po použití toalety," doplnila ve zmíněném rozhovoru.

"Přírodní mateřské školy jsou místem, kde se děti učí nejen znalostem, ale i dovednostem, které jim pomohou stát se odpovědnými, empatickými a kreativními. Jde o jedinečné prostředí, kde se děti mohou přirozeně rozvíjet, učit a objevovat svět kolem sebe v harmonii s přírodou," uzavírá Novotná.