Informaci o jeho příběhu přinesl ruský opoziční web Važnyje istorii.

Měl dlouhé vlasy a vizáž, která připomínala Che Guevaru. Na ruce měl vytetovaný symbol protiválečného hnutí. Označoval se za antifašistu, ekologického aktivistu a ochránce práv žen. Pocházel přitom z ukázkové vojenské rodiny - jeho otec i matka byli důstojníky námořnictva, matka Juliane od roku 2013 pracovala ve zpravodajských službách a loni byla jmenována zástupkyní ředitele CIA pro digitální inovace. Jeho otec Larry řídí společnost, která dodává bezpečnostní software vládě USA a zemím NATO.

Michael měl podle nekrologu, který zveřejnila jeho rodina, "zvýšený smysl pro spravedlnost." Věnoval se těm, kteří "jsou ve společnosti obvykle nepovšimnuti a nevyslyšeni… Chtěl, aby byl svět lepším místem - spravedlivějším, mírumilovnějším a více v souladu s přírodou."

Michael studoval soukromou vysokou školu College of the Atlantic v Bar Harbor ve státě Maine, kde studenti studují ekologii člověka, vědu, která zkoumá vztah mezi lidmi a životním prostředím. V roce 2016 byla College of the Atlantic jmenována nejzelenější vysokou školou v Americe: studenti se učí šetřit energií a snižovat spotřebu plastů a tráví spoustu času v přírodě a se zvířaty.

V červenci 2022 byl Michael zadržen policií na klimatických protestech: jeho fotografie v poutech byla zveřejněna v The Washington Post. Předtím vyšel protestovat proti zákazu potratů.

Školu nedokončil a v zimě 2023 se vydal na cestu kolem světa. Podle stopy na jeho sociálních sítích navštívil Itálii, z Izraele ho policie deportovala na Kypr, v Turecku se účastnil setkání Rainbow Family - celosvětového sdružení hipíků. Jeho turecký kamarád ho popsal jako "šíleného chlapa, kterému všichni začali říkat Ježíš, protože byl oblečený jako Ježíš a rozdával chléb." Michael také otevřeně vyjadřoval nesouhlas s politikou Spojených států - na instagramu třeba zveřejnil fotografii, jak zapaluje americkou vlajku. "Když jsem konečně přišel na to, jak funguje americký politický systém, uvědomil jsem si, že násilí je jeho nedílnou součástí… finanční násilí, institucionální násilí, emocionální násilí a samozřejmě fyzické násilí," napsal na svém profilu v (ruské) síti Vk.com. Jeden jeho kamarád z Turecka o něm řekl: "Obvykle sledoval videa o Palestině. Byl velmi naštvaný na Ameriku. Začal uvažovat o odchodu do Ruska. Chtěl bojovat s USA. Myslím, že byl silně ovlivněn videi o konspiračních teoriích."

V létě 2023 zamířil do Ruska. Vysvětloval to různě. V jednom z chatů se představil jako "cestovatel, který se chce naučit rusky". Tentýž den napsal, že se chce přestěhovat do Ruska a získat občanství. Později v jiném chatu zase tvrdil, že tam jede rozvíjet ekologický projekt. V létě získal na ruském konzulátu v Istanbulu vízum. Odmítnul prosby svých rodičů, aby se vrátil, a vydal se "porazit vojensko-průmyslový komplex".

Dvanáctého srpna překročil hranice mezi Gruzií a Ruskem. Chvíli cestoval po Rusku, navštívil hudební festival a snažil se žít podle principů "zero waste", tedy nulového odpadu. Neměl ani stan, místo toho si na hudebním festivalu udělal chýši z větví.

Prvního září mu zbýval týden do vypršení víza. O dva dny později si na cestovatelských fórech hledal ubytování ve Vídni a Bratislavě. Místo toho se ale 5. září v databázi cizinců v Rusku jako jeho adresa objevuje náborové místo pro cizince v Moskvě, v Jabločkově ulici. Za dva týdny už s Michaelem natáčel na sociální sítě video nepálský dobrovolník. Michael byl dohola a začal si nově říkat Hamza Ali.

Na síti Vk.com se Hamza Ali přihlašuje do skupin jako "Jsme ze SSSR" a "SSSR Lenin Stalin Marxismus Komunismus" nebo "Islám". Na online seznamce si jako náboženství vyplnil Islám. Po dvou týdnech byl přesunut do kasáren 137. výsadkového pluku v Rjazani. Pak následují dva měsíce digitálního ticha. Znovu se ozval až 19. prosince hlasovou zprávou rodině: "Ahoj, rodino! Teď jsem v Rusku a pracuji zde… Je tu tolik sněhu a je tu všechno v pořádku… Slunce jsem neviděl asi měsíc, bavím se, mám spoustu přátel, učím se rusky, všechno je v pořádku."

Údajně v prosinci 2023 mohla být jeho jednotka odeslána na frontu. V této době se jednotky 137. pluku nacházely severozápadně od Soledaru v Doněcké oblasti. Naposledy se do chatovací služby Telegram přihlásil 14. března 2024. Čtvrtého dubna zemřel. Jeho pohřeb se konal 21. prosince v USA. V nekrologu jeho rodina napsala, že "Michael se svým ušlechtilým srdcem a duchem bojovníka razil svou vlastní cestu jako hrdina, když 4. dubna 2024 tragicky zemřel ve východní Evropě."