Informoval o tom server listu Financial Times (FT). Podle norského deníku Aftenposten fond v posledních dvou letech navýšil investice do izraelské firmy Bet Shemesh Engines, která se údajně stará o letadla využívaná při bombardování palestinského Pásma Gazy.

Premiér Jonas Gahr Störe vyjádřil znepokojení a požádal ministra financí o důkladné prověření investic prostřednictvím centrální banky.

Fond měl na konci roku 2024 ve firmě Bet Shemesh Engines podíl v hodnotě 15 milionů dolarů (318,58 miliardy Kč), což představuje 2,1 procenta akcií. Celkově drží podíly v 65 izraelských společnostech v hodnotě zhruba 2,1 miliardy dolarů (44,6 miliardy Kč), tedy přibližně 0,1 procenta celkových aktiv.

Ministr financí Jens Stoltenberg uvedl, že k rozhodnutí přispěla zhoršující se situace v Gaze a na okupovaném Západním břehu. "Válka v Gaze je v rozporu s mezinárodním právem a způsobuje hrozné utrpení, proto je pochopitelné, že se objevují otázky ohledně investic fondu," dodal.

Nicolai Tangen, výkonný šéf fondu, v úterý řekl, že investice do Bet Shemesh Engines provedl externí správce a že společnost není na žádném ze sankčních seznamů nebo seznamů investic v rozporu s etickým přístupem. Dodal ale, že fond se bude novými informacemi dále zabývat. "Samozřejmě. Vidím stejné obrázky jako vy - je strašné to sledovat," reagoval na otázku, zda chápe veřejné pobouření.

Debata o investicích přichází jen několik týdnů před parlamentními volbami. Část představitelů fondu vyjádřila frustraci nad pomalým postupem etické rady. Zároveň panují obavy z případné bouřlivé reakce v Izraeli a zejména v USA, pokud by došlo k rozsáhlejšímu odprodeji izraelských aktiv.

Norský státní investiční fond je největší na světě. Investuje norské státní příjmy z produkce ropy a plynu do akcií, dluhopisů, nemovitostí a dalších aktiv. Je jedním z největších světových investorů, vlastní zhruba 1,5 procenta akcií kótovaných na světových burzách. Od roku 2009 etická rada fondu navrhla vyloučení devíti izraelských firem, dvě z nich v loňském roce kvůli vazbám na okupaci Západního břehu a válku v Gaze.

Fond loni vykázal rekordní zisk 2,51 bilionu norských korun (5,2 bilionu Kč). Zejména díky růstu cen akcií technologických společností tak překonal rekord z roku 2023, který činil 2,2 bilionu NOK.