Herning (od našeho zpravodaje) - Po Švýcarech a severském dvojboji nastoupí Češi v Herningu ve čtvrtek proti nováčkovi elitní skupiny Maďarsku a v sobotu proti Kazachstánu, který také tradičně bojuje spíš o udržení než o postup do play off.

Jandač mluví o těchto zápasech jako o povinných. "Že bych se na to jako divák těšil, to ne. Budu se dívat jen na půl oka," nezastírá.

"Ubyli Rusové a Bělorusové, na MS je teď více týmů, které takovou kvalitu nemají. V těch zápasech je důležité udělat si gólový polštář, jako se nám to povedlo proti Dánsku. Ale proti Maďarsku ani Kazachstánu bychom se strachovat opravdu neměli," pokračuje Jandač.

Pro Hokej.cz před pár dny zmínil, že Čechy čekají "no name zápasy jako Maďarsko, Turkmenistán, Kazachstán, Afghánistán a Pákistán".

"Byla to nadsázka, ale bohužel hokejový svět je malý. MS je potřeba odehrát s nějakým byznysem, nejde to udělat v šesti týmech," říká trenér extraligové Plzně a s úsměvem dodává do svého výčtu ještě Ázerbájdžán.

Jenže není v současném formátu turnaje zápasů, v nichž je jeden tým jasným favoritem a druhý jasným outsiderem, až příliš?

"Je to tak a diváci na takové zápasy ani nechodí, vidíme poloprázdné tribuny. Vyrovnat se návštěvám v Česku se asi nikomu nepovede, ale organizátoři MS by nad tímhle měli přemýšlet," nadhazuje Jandač.

"Ani těch překvapení v posledních letech moc není," všímá si.

Jednotlivé překvapivé výsledky se sice čas od času objeví, jako třeba středeční bod Norů proti Američanům po stíhací jízdě z 1:5 na 5:5. Nicméně aby některý z tradičních favoritů nepostoupil do čtvrtfinále, to se stalo naposled před čtyřmi lety Švédům.

V aktuálním formátu s dvěma velkými skupinami po osmi mužstvech se hraje od roku 2012. Úprava přinesla pro každý tým o jedno utkání více než v minulosti, ale zároveň pak ve druhé polovině skupinové fáze dochází k tomu, že v některých duelech takřka o nic nejde.

Dřívější formát byl z hlediska náboje vhodnější. Čtyři skupiny po čtyřech, z každé postupovaly tři týmy do dvou osmifinálových skupin po šesti a nejhorší čtyřka hrála mezi sebou o záchranu.

Tím pádem každému ubyl jeden "povinný zápas" proti outsiderovi a v osmifinálových skupinách se bojovalo o rozložení do play off. 

"Ten formát by se mohl oprášit, stálo by to za úvahu," uvažuje Jandač, který starý formát zažil na šampionátech v letech 2009 a 2010 jako asistent Vladimíra Růžičky.

V letech 2017 a 2018 vedl reprezentaci coby hlavní kouč už při současném systému se dvěma skupinami.

"Dříve se i stávalo, že ta cesta do čtvrtfinále byla krkolomnější. Jako Češi jsme to ne vždy měli čistě ve svých rukách a třeba v Německu 2010 to byl v osmifinálové skupině boj do poslední chvíle," připomíná Jandač.

Vzhledem k nižšímu počtu zápasů ve starém formátu se však jeho oprášení ze strany Mezinárodní hokejové federace IIHF čekat spíše nedá. Více utkání v televizi rovná se vyšší zisk.

A jakou motivaci mají v "povinných zápasech" hráči? Jak se například David Pastrňák nebo Martin Nečas, zvyklí na plné haly v NHL, nabudí v poloprázdné aréně proti Maďarsku nebo Kazachstánu?

"To jako problém nevidím. Když ti kluci řekli, že přijedou, nikdo jim pistoli u hlavy nedržel a i tyhle zápasy k MS zkrátka patří. Je to o partě, hrajete jeden za druhého v kabině a připravujete se na play off. Na to se těšíte," přibližuje Jandač.

Dá se očekávat, že proti Maďarům a Kazachstáncům budou Češi některé situace přehrávat, až příliš kombinovat. Ale Jandač uznává, že v těchto typech zápasů a za rozhodnutého stavu to trenér hráčům odpouští.