Česko je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu) zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu, v současné situaci ale uznávání Státu Palestina nemá za produktivní.

Česko v souladu s Koncepcí zahraniční politiky podle webu ministerstva zahraničí i dříve podporovalo mírový proces na Blízkém východě směřující ke vzniku dvou samostatných států, tedy Izraele a státu palestinského.

"Domnívám se, že většina zemí to dělá spíše z vnitropolitických důvodů. Řada těch zemí má velké muslimské menšiny, které o tento krok usilují," míní velvyslankyně.

"My se domníváme, a říkáme to celá léta a je to oficiální politika i například vycházející z rezolucí Rady bezpečnosti OSN, že eventuální palestinský stát musí vzniknout na základě jednání Izraele a palestinské samosprávy," podotkla.

Existují podle ní otázky, které se jinak vyřešit nedají. Například oznámený plán výstavby židovských osad na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu ukazuje, že pokud někdo bude tlačit palestinský stát bez ohledu na izraelské zájmy, tak Izrael zase bude dělat kroky, které jdou proti palestinským zájmům.

"Čili jediná možnost, jak dospět k funkčnímu státu, který bude žít v míru a bezpečí po boku Izraele, jsou bilaterální jednání," doplnila.

Výstavba porušuje mezinárodní právo

Česko se minulý týden připojilo ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby osad za porušení mezinárodního práva.

"Stavba nových osad je něco, co dlouhodobě považujeme za nešťastné, ale co je z izraelského pohledu reakcí na oznámení některých evropských zemí uznat palestinský stát. Izrael tím chce dát najevo, že bez Izraele žádný palestinský stát v zásadě nevznikne," poznamenala velvyslankyně.

Až válka v Gaze skončí, bude podle diplomatky možná správné tlačit na obě strany, aby si sedly k jednacímu stolu. "Byť ta traumata ze 7. října jsou hluboká. Možná z mého pohledu je lepší nějakou dobu počkat, nežli vést ta jednání právě ještě pod vlivem těchto traumat," řekla s odkazem na teroristický útok Hamásu, kterým konflikt před bezmála dvěma lety začal.

Útok podle ní podryl důvěru i těch Izraelců, kteří dlouhodobě byli pro dvoustátní řešení, podporovali Palestince, pomáhali i civilistům v Gaze.

Chybějící důvěra

"Domnívám se, že je potřeba delší čas. Je možné vrátit důvěru zpátky, musí tím směrem působit obě strany, což třeba palestinská samospráva po 7. říjnu dlouho nedělala. Samotný útok Hamásu odsoudila až asi rok a půl poté, co se to stalo," uvedla.

Také Palestinci zejména na Západním břehu Jordánu nemají podle ní k Izraeli žádnou velkou důvěru.

Kuchyňová Šmigolová také uvedla, že podle různých průzkumů Palestinci v Gaze nyní podporují Hamás jenom minimálně, zatímco na Západním břehu je podpora skoro padesátiprocentní.

"Ti, kteří skutečně jsou ovlivněni válkou, kteří žijí pod vládou Hamásu, tak už ho mají plné zuby. Kdežto ti, kteří to pozorují z větší dálky a přímo se jich to nedotýká, pořád vidí Hamás jako nějakou organizaci, která hrdinně bojuje proti Izraeli," doplnila.