Praha 16. září 2026 (PROTEXT) - Co se v Plzni odehrávalo v posledních dnech války? Jaká byla atmosféra ve školách v roce 1945? A jak pamětníci prožívali srpen 1968? Na tyto i další otázky lze nově hledat odpovědi přímo v archivu Paměti národa prostřednictvím umělé inteligence. Přibližně 30.000 hodin svědectví pamětníků bylo díky umělé inteligenci převedeno do textové podoby a nyní je zdarma dostupných veřejnosti prostřednictvím nového AI asistenta. Projekt představuje novou etapu práce s jedním z nejrozsáhlejších archivů osobních svědectví na světě a přichází v roce, kdy Post Bellum se svým archivem Paměť národa slaví 25 let své existence.

Nový způsob sémantického hledání

Paměť národa obsahuje tisíce hodin autentických svědectví pamětníků. Najít v tolika hodinách konkrétní téma nebo vzpomínku ale nebylo vždy jednoduché. Nyní bylo přibližně 30.000 hodin nahrávek pomocí automatického rozpoznávání řeči převedeno do textové podoby. Díky sémantickému vyhledávání navíc systém nehledá jen přesná klíčová slova, ale pracuje s významem a kontextem. Uživatel tak nemusí znát jméno pamětníka ani přesné znění jeho vzpomínky. „Jsem tím naprosto uchvácen. Můžete si s tím hrát pro zábavu či pro radost nebo odborně pracovat na historických tématech. Zajímá vás, jak se lidé dříve seznamovali, vyznávali si lásku, učili se, vařili nebo co měli v životě rádi? Nebo hledáte zmínky o konkrétním případu vraždy v 50. letech v uranovém lágru Rovnost či nedaleko vaší ulice? Umělá inteligence vám pomůže procházet tisíce hodin autentického vyprávění lidí, kteří to zažili takříkajíc na vlastní kůži. Tento nástroj významně pomůže studentům, historikům, učitelům i novinářům. Chceme poskytnout zdarma široké veřejnosti autentickou zkušenost našich rodičů a prarodičů z dob totalitních režimů. Jestli se poučíme, záleží již na každém z nás,“ doplňuje ředitel Post Bellum a zakladatel Paměti národa Mikuláš Kroupa.

Zeptejte se archivu aneb nový AI asistent

V rámci zjednodušení vyhledávání bude představen také nový AI asistent, který umožňuje s archivem komunikovat přirozeným jazykem. Uživatel položí otázku a systém vyhledá relevantní části svědectví, na jejichž základě připraví odpověď. Umělá inteligence zde neslouží jako náhrada historických pramenů. Jejím úkolem je usnadnit cestu k nim a pomoci uživatelům orientovat se v rozsáhlém množství svědectví. Za celým projektem a implementací stojí tvůrci Karel Minařík a Josef Šlerka.

První svého druhu

Spojení automatického přepisu 30.000 hodin svědectví, sémantického vyhledávání a AI asistenta nad vlastním archivem představuje mimořádný krok v práci s orální historií. Technologie tak poprvé umožňuje procházet rozsáhlou část archivu způsobem, který se blíží běžnému rozhovoru. Místo hledání podle jména či klíčového slova se lze ptát na konkrétní událost, zkušenost nebo téma. Nový AI asistent je určen široké veřejnosti a jeho využívání bude nyní zcela zdarma.

Nová kapitola

Projekt přichází v roce, kdy Post Bellum a Paměť národa slaví 25 let. Za tu dobu vznikl rozsáhlý archiv osobních svědectví. Nové technologie nyní umožňují tento archiv nejen uchovávat a zpřístupňovat, ale také v něm hledat způsobem, který byl ještě před několika lety nemyslitelný. Další etapa práce s archivem tak může být nejen o získávání a uchovávání dalších svědectví, ale také o jejich jednodušším zpřístupnění a šíření.

Zdroj: Post Bellum/Paměť národa 
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese https://www.protext.cz/zpravy/59114.