Domácí (1105)
Svět (1576)
Názory (172)
Ekonomika (422)
Energetika (84)
Kultura (616)
Sport (1214)
Fotbal (670)
Hokej (505)
Auto-moto (200)
Životní styl (2092)
Věda, vzdělávání (65)
IT, telekomunikace (291)
Obchod, marketing (170)
Chemie a farmacie (22)
Potraviny, gastronomie (39)
Služby, cestovní ruch (121)
Stavebnictví, reality (79)
Zdravotnictví (92)
Zemědělství (20)
Výrobní průmysl (66)
Počasí (15)
46 0 0 16.03.2025
O Grónsku, které administrativně patří k Dánskému království, avšak má vlastní vládu, parlament i vnitřní správu, se v poslední době hodně mluví. Arktický klenot se díky své strategické poloze a bohatým přírodním zdrojům nevyčíslitelné hodnoty stává zajímavým cílem investorů, podnikatelů i politiků, a to včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Grónsko má totiž pro USA strategický význam - nachází se tu klíčová vojenská základna Thule, která je součástí systému protiraketové obrany. Ostrov je navíc bohatý na nerostné suroviny, včetně vzácných kovů.
Obyvatele Grónska přesto trápí řada sociálních a ekonomických problémů, které vyplývají z izolace, extrémního klimatu a rychlé modernizace společnosti. Mezi nejpalčivější patří vysoká míra nezaměstnanosti, alkoholismus a domácí násilí. Tragickou kapitolou jsou sebevraždy. Grónsko má jednu z nejvyšších sebevražedných statistik na světě, zejména mezi mladými lidmi. Hlavní příčinou je ztráta identity, chudoba a nedostatek perspektivy.
Ledový gigant objevují stále více také nároční a dobrodružní turisté, kteří touží po jedinečných zážitcích. Vyráží sem za nádhernými ledovými fjordy, za polárními zářemi, letním nezapadajícím sluncem a překvapivě rozmanitou vegetací, pozorováním velryb, kajakováním mezi ledovými krami i za návštěvou autentických inuitských vesnic, jejichž obyvatelé zde žijí po tisíce let a udržují si svoje tradiční způsoby života - každodenní moderní realitě navzdory.
Kolem 80 procent povrchu majestátní země zabírá ledovec. I proto patří Grónsko k nejřidčeji osídleným místům na Zemi, žije zde asi 56 tisíc obyvatel. Arktický klenot však musí čelit klimatickým dopadům. Velké plochy ledu tak nahradily neúrodné skály, mokřady a keřové porosty, za posledních třicet let roztálo na 11 tisíc kilometrů čtverečních tamních ledovců a ledové pokrývky. V posledním desetiletí bylo tání navíc šestkrát rychlejší. Podle vědců by dokonce Grónsko mohlo existovat bez ledu za osm až 40 tisíc let.
