"Nevím, kde budu ve čtvrtek. Mám spoustu schůzek, ale přemýšlel jsem, že bych tam skutečně letěl. Myslím, že ta možnost tu je, pokud si budu myslet, že se něco zásadního může stát," uvedl Trump v pondělí během vystoupení v Bílém době.

Jednání v Turecku se plánují na čtvrtek a příměří zůstává hlavní podmínkou, kterou Ukrajina i evropští spojenci předem kladou. Kreml ovšem nadále odmítá složit zbraně a konkrétně neoznámil, zda se Putin osobně jednání zúčastní. Ruský mluvčí Dmitrij Peskov pouze uvedl, že rozhodnutí oznámí "v pravý čas".

Zelenskyj chce jednat pouze s Putinem

Zelenskyj přesto potvrdil, že do Turecka dorazí a že očekává jednání výhradně s Putinem. "Vše v Rusku závisí na něm," prohlásil. Jednání s jiným ruským představitelem prý pro něj nepřipadá v úvahu.

Napětí stupňují i požadavky západních spojenců Kyjeva. Francie, Německo, Polsko a další evropské státy minulý víkend oznámily, že pokud Rusko do pondělí nezastaví útoky, spustí nové sankce. Zároveň vyzvaly Moskvu, aby přijala třicetidenní bezpodmínečné příměří. Rusko nicméně výzvu ignorovalo a místo toho přišlo s návrhem přímých rozhovorů.

Zelenskyj návrh k osobnímu setkání přijal a pozval k jednání i Trumpa. Podle něj by přítomnost amerického prezidenta mohla Putina motivovat k účasti. Spojené státy však zatím oficiálně zůstávají spíše v roli koordinátora. Účast na jednáních zatím potvrdil oficiálně americký ministr zahraničí Marco Rubio, stejně jako Trumpův vyslanec pro zahraniční vztahy Steve Witkoff a vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg.

Ve hře jsou další sankce

Jedním z klíčových nástrojů, které má americká vláda vůči Rusku k dispozici, zůstávají sankce. Trump uvedl, že další restrikce nevylučuje, "pokud bude mít pocit, že to bude důležité pro dosažení dohody". Velmi tvrdý návrh přitom předložil senátor Lindsey Graham, jeden z Trumpových spojenců. Ten chce zákonem zavést "drtivé" sankce, včetně 500procentních cel na dovoz ze zemí, které nakupují ruské energetické suroviny, tedy ropu, plyn nebo uran. Graham tvrdí, že pro návrh má dvoustrannou podporu.

Zároveň se připravují další koordinované kroky s evropskými zeměmi. V pondělí se v Londýně sešli ministři zahraničí Německa, Itálie, Španělska, Polska a Francie společně s šéfem diplomacie EU, aby projednali další vlnu sankcí. Ve středu se zástupci členských států EU shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku. Dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty.

Tlak roste

Ani z vojenského hlediska ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Moskva na příměří přistupovala. Ukrajinské ministerstvo zahraničí upozornilo, že Rusko stále výzvu k zastavení bojů "zcela ignoruje". V noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou střelu a 145 dronů různých typů. Na 80 z nich bylo sestřeleno, uvedlo ráno ukrajinské letectvo.

Podle Institutu pro studium války (ISW) se dokonce zdá, že Kreml připravuje půdu pro možné odmítnutí účasti na jednání a označuje návrh schůzky za "čisté divadlo".

I když účast Putina zůstává nejistá, diplomatický tlak ze strany Západu roste. Trump nyní dostává příležitost sehrát klíčovou roli, ať už jako prostředník, nebo jako garant nových sankcí. Pokud se mu podaří přimět Putina k účasti a Zelenského k dohodě, mohla by se schůzka stát klíčovým bodem obratu ve válce, která trvá už více než tři roky.

Zelenskyj k plánované schůzce s Putinem v Turecku: