Kauzu už od roku 2019 vyšetřuje varšavská prokuratura. Ta se zaměřila na společnost Srebrna, která se zabývá mimo jiné developerskou činností. Jejím hlavním akcionářem je Nadace Lecha Kaczyńského, někdejšího prezidenta země, jenž v roce 2010 tragicky zemřel po pádu letadla v Rusku. Jarosław Kaczyński je jeho dvojče a figuruje v orgánech Srebrny. 

Na prokuraturu se před lety obrátil rakouský podnikatel Gerald Birgfellner. Tvrdí, že nedostal zaplaceno za své služby poskytnuté v souvislosti s projektem na  výstavbu dvou mrakodrapů, jež měly vyrůst ve Varšavě. Ty plánoval postavit právě Jaroslaw Kaczyński a společnost Srebrna se na tom měla podílet. K povolení stavby nakonec chybělo klíčové razítko od varšavských úřadů.

Případ má dle některých polských médií poodhalovat snahy Kaczyńského o využití svého vlivu a kontaktů ve prospěch obohacení jím vedené strany. V mrakodrapech měly být kancelářské prostory, byty či hotel - a předně také sídlo Nadace Lecha Kaczyńského. 

Podnikatel Gerald Birgfellner do plánování stavby údajně vložil okolo 1,5 milionu eur (v přepočtu přibližně 38 milionů korun). Za odvedené přípravné práce na stavbě od Srebrny nakonec zaplaceno nedostal, tedy alespoň to tvrdí. Samotný Kaczyński se měl provinit tím, že podnikatele včas neinformoval o chybějícím povolení pro stavbu mrakodrapů. Neučinil tak navzdory faktu, že se s Rakušanem opakovaně setkal.

A nyní zpátky k roli Barbary Skrzypekové. Šestašedesátiletou bývalou šéfku kanceláře Kaczyńského v souvislosti s kauzou vyslýchala ve středu 12. března prokurátorka Ewa Wrzoseková. Skrzypeková, podle listu Gazeta Wyborcza taktéž členka správní rady Srebrny i Nadace Lecha Kaczyńského, vypověděla, že nikdy nepodepsala plnou moc, jež by opravňovala Kaczyńského k zastupování společnosti Srebrna na valné hromadě konané v únoru 2018. Přitom jde o dokument, který má v celém případu zásadní roli.

Umožnil totiž šéfovi PiS předsedat schůzi akcionářů Srebrny (Kaczyński na ní dle zprávy Gazety Wyborcza měl být sám). Na valné hromadě Srebrny bylo přijato usnesení, že dojde k založení společnosti Nuneaton a že do jejího čela bude nominován podnikatel Birgfellner. Tato společnost měla pro Srebrnu postavit v polské metropoli zmiňované dva mrakodrapy.

Pokud by se tvrzení Skrzypekové ukázalo během vyšetřování jako pravdivé, šlo by o důkaz, že Kaczyński jednal na základě zfalšovaného, tedy neplatného dokumentu. A také že se mylně oháněl zmocněním pro zastupování společnosti, tvrdí polský zpravodajský web Polskie Radio.

Samotný Kaczyński nyní tvrdí, že úmrtí Skrzypekové může souviset s nátlakem ze strany prokurátorky Wrzosekové. Ta nařčení odmítla. Výslech podle ní proběhl "řádně a bez námitek ze strany právníka". Skrzypeková se sice údajně zmínila o pocitech úzkosti a o potížích se zrakem, neuvedla však žádné vážné zdravotní problémy, které by bránily jejímu výslechu. Nepožádala ani o odklad výslechu. A po jeho skončení nikdo dle Wrzosekové žádnou stížnost nepodal.

Polskie Radio ve své zprávě uvedlo, že k úmrtí došlo 15. března v časných ranních hodinách v domě Skrzypekové, a to za přítomnosti člena rodiny. Záchranář, který dorazil na místo, smrt dotyčné potvrdil a označil ji jako "náhlou s neznámou příčinou". Poté vystavil úmrtní list. Policie ani obžaloba nebyly bezprostředně informovány. Jakmile se příslušné úřady o skonu dozvěděly, vyslechla policie příbuzné. Podle polské státní tiskové agentury PAP ve svých výpovědích nezmínili a ani nenaznačili jakákoli podezření z cizího zavinění.

"Podle mého názoru Barbara Skrzypeková neměla v úmyslu Jaroslawa Kaczyńského nijak poškodit, ale mluvila pravdu. A pravda ohledně stavby dvou mrakodrapů je pro něj krajně nepříznivá," uvedl právník Roman Giertych, který zastupuje rakouského podnikatele Birgfellnera.

Mohlo by vás zajímat: "Další na řadě je Polsko a Česká republika," říká šéf ukrajinské rozvědky k rozšiřování Ruska (25. 2. 2025)